To All the Boys: P.S. I Still Love You

Chůvy v akci?

To jako fakt, Laro Jean?

Teď nemáš fantazírovat o životě v osmdesátkovým filmu.

Ale dneska je to jiný. Není to fantazie.

Je to můj život.

Nepřijdu ti jiná?

Ne.

Ne, nic nevidím.

Jiná jak?

Jako někdo, kdo má kluka.

Vypadáš, že brzo přijde, a ty se vůbec nechystáš.

Sprchovala ses vůbec?

Vypadni.

Jdu se osprchovat.

Říká se, že pohádky nejsou skutečné.

Ale někdy...

„žijí šťastně až navěky“ doopravdy.

Na tuhle chvíli myslím, co jsem začala číst románky.

Moje úplně první rande.

Jak vypadám?

- Dokonale. - Moc ti to sluší, zlato.

Tak jo.

Ahoj.

Ahoj.

Jak se vede?

- Dobrý. - Dobrý?

- Něco pro tebe mám. - Jé, děkuju.

- Ahoj, Kitty. Tohle je pro tebe. - Gerbery mám nejradši.

Doktore Covey.

- Kam jdete? Znám ty nejlepší restaurace. - Tati? Běž je dát do vody.

Chci to slyšet nahlas. V jedenáct?

V jedenáct.

Fajn, užijte si to.

Ale zas ne moc.

Čau.

V Cardona's jsem nikdy nebyla.

Dobrá restaurace.

- Hrozně se těším. - Jo?

Je to dobrý. Jo!

- Bude se ti to líbit. - Panebože. To je nádhera.

- Pro signorinu. - Díky.

- A pro signora. - Grazie.

Mají tu velké lístky.

Přece čím větší lístek, tím lepší restaurace.

Je to dvouvidličková restaurace.

Ta druhá je pro případ, že tu první shodíš ze stolu.

Proto tam není.

- Ale je. - Ale není.

Sleduj. Připravená?

- Petere, nech toho. To je tak trapné. - Co je?

Petere.

Ještě že mám náhradní.

Tohle je moje první rande.

Ještě nikdy jsem nebyla ničí holka.

Doufám, že mi to jde.

Hej. Dej mi klíčky.

Vážně chceš řídit?

Řídím dobře!

Bojím se řídit ve sněhu, ale víš co?

Ono nesněží.

- Tak jo. Ale nezabij nás. - Ano!

Prosím.

Jak ses o tomhle dozvěděla?

Mám své zdroje.

Takže, napiš si přání, a pak ho pošleš do nebe.

- Není to přání. - Jak to?

Už se to děje, takže to nemůže být přání.

- Co? - Co?

Co je?

Nechci, aby to skončilo.

Teď zrovna myslíš na to, že to skončí?

Jenom mě to tak napadlo, OK? Já jenom...

Tak ten nápad zase vyžeň!

Nemůžeš na prvním rande myslet na náš rozchod.

Nechci, abychom si zlomili srdce.

Slibuju ti, že ti nezlomím srdce.

A já, že nezlomím to tvoje.

- Líbí? - Ano.

- Koukej na to! Paráda. - Máš krásný rukopis.

Můžeme.

A jedeme.

Nech to nafouknout.

To je super.

- Panebože! - Už letí.

Zvládli jsme to. Je to nádhera.

Teď všichni vidí naše iniciály.

Nevím, jestli si někdy zvyknu, jak hluboké je tvoje auto.

- Je tak... - Je vysoké.

- Je to pěkně vysoké auto. - Když vystupuju, mám pocit, že padám.

Mělas počkat. Přišel bych tě chytit.

Takže...

Jaké bylo tvoje první rande?

Řekni mi to, jako bys na něm nebyla se mnou.

Bylo...

dokonalé.

- Jo? - Jo.

Tak dobrou noc.

Jo. Dobrou noc.

Dobrou.

Větší díl v pravé ruce přehoďte přes menší, který máte v levé.

Vážně musíme jít v tomhle?

Ostatní v tom nebudou.

Uděláme to, Kitty. Táta to chce.

Vypadáte skvěle. Korejský Nový rok miluju.

- Chtěla bych tam být s vámi. - Kéž by.

- Pošlu ti bambiliardu fotek. - Už skoro musíme!

Holky moje.

Ale ne. A je to tady.

Jako dvě krásné růžičky.

To je Margot?

Přál bych si, abys tu byla.

Já taky.

- Mám vás ráda. - Pa.

Já to dokázala.

To jsem ani nečekala.

Dobré ráno. Vypadáte úžasně.

- Díky! - Tady, doktore.

Díky, Jasmine.

Není ti teď líto, že sis nevzala hanbok?

Jo, mami. Jsem naprosto zdrcená.

Děkuju.

- Dáš si pivo, Dane? - Proč ne?

Tak co, Dane, chodíš s někým?

- Carrie! - Jen se ptám.

Nemusíš zůstat navždycky sám.

Táta říká, že je důležité, abychom si uchovaly korejské kořeny.

Ale já vím, že se o svátcích tak snaží hlavně proto,

že v blízkosti máminy rodiny si připadá blíž i k ní.

Takže ty máš kluka?

Bez urážky, jenom jsi mi přišla jako typ,

co do vejšky nebude mít nikoho.

Jmenuje se Peter a nebýt mě, vůbec by s Larou Jean nechodil.

Nevěděl, že existuje, ale já mu poslala její tajný dopis,

teda ona jich napsala pět.

Začali naoko randit, aby jeho ex žárlila a aby se utajilo, že se zabouchla,

ale pak se to zamotalo a oni začali randit doopravdy

a jsou k sežrání.

Roztomilá historka.

Trochu jak ze školky, ale roztomilá.

Ukaž Haven jeho fotku.

Nekecej. Tohle je tvůj kluk?

Jo, proč?

Nerada ti to říkám, ale viděla jsem video,

kde si to rozdával s nějakou holkou ve vířivce.

Jo... to jsem byla já.

Ale jenom jsme se líbali.

To je...

vlastně celkem cool.

Mám chuť na zmrzku. Co vy?

- Jasně. - Jasně.

To je pro tebe.

Díky.

Když Kitty poslala ty dopisy, myslela jsem, že umřu.

Týdny jsem se modlila, aby se dopis pro Johna Ambrose ztratil.

Když se nic nedělo, myslela jsem, že ta hrůza skončila.

Ale asi ne.

Milá Laro Jean,

nemohl jsem uvěřit, že mi přišel dopis od tebe.

Fíha. Už to bude tak pět let, co jsme se neviděli, ne?

Ne, že bych se zlobil nebo tak. Hrozně mě to potěšilo.

Nemůžu věřit, jak jsi byla v 11 vyspělá.

Když mně bylo 11, máma mi chystala po škole svačinu,

a tys přitom měla takhle komplexní myšlenky a emoce.

Je to šílený.

Připomnělo mi to, jak jsme jednou po škole zůstali venku. Pamatuješ?

Šli jsme do domku na stromě u Robertsonů a četli si Harryho Pottera.

Kdybych ti tehdy napsal milostný dopis, asi by v něm bylo něco jako:

„Rád si s tebou čtu.

Jsi moc hezká.“

Ale v tom tvém bylo mnohem víc.

Jenom mě zajímá, proč jsi ho poslala teď?

Tak či tak jsem moc rád, že jsem si ho mohl přečíst.

Tvůj John Ambrose.

Panebože.

John Ambrose McClaren mi právě poslal dopis.

Počkat, takže já jsem se mu v šesté třídě taky líbila?

Líbím se mu teď?

Tak jo. Uklidni se.

To není spontánní milostný dopis.

Je to spíš poděkování.

Nemusíš reagovat.

Ale nebylo by neslušné vůbec neodepsat?

Určitě by to bylo bezohledné, takže odpovím.

Ale přátelsky. Jenom tak jako zdvořile.

Díky za dopis a jedeme dál.

Milý Johne Ambrosi,

doufám, že se máš dobře.

Zajímáš se stále o politiku a diplomacii?

Jsem si jistá, že jsi ještě chytřejší, ohleduplnější a rozkošnější...

Co to píšu?

To nemůžu napsat.

Milý Johne Ambrosi,

máš překrásné písmo.

Když jsem viděla tvoje jméno na obálce, srdce mi poskočilo a...

Já jsem tak trapná.

Milý Johne Ambrosi,

zaprvé, díky, že jsi mi odepsal. Je fajn být po tak dlouhé době v kontaktu.

Ten den, kdy jsme si četli na stromě, si pamatuju.

Říkal jsi, že jsi v Mrzimoru a já taky,

a že to je možná znamení, že jsme si souzeni.