This Is Not a Test

Loučím se. Mám tě ráda a chci, abys věděla, že ty za to nemůžeš.

Tati?

PONDĚLÍ, 12. PROSINCE 1998

Můžeš s tím přestat?

- S čím? - S tím vzdycháním.

Zrovna jsem to máslo vytáhl. Nevadí?

Lilly ho nechala při dělání toastů venku, aby změklo.

Tvoje sestra nás opustila. To jsem ji měl svázat?

K tomu ses nejspíš chystal.

Seš vůbec nemocná?

- Nepřijdeš mi moc nemocná. - Tati, prosím.

Jez.

Mluvím snad do zdi?

- Co když nemám hlad? - To je mi fuk. Jídlem se neplýtvá.

- Pomoc! Pomozte mi někdo! - Tati?

Zůstaň tady.

Hej!

- Co...? - Musíme vypadnout.

Tati!

- Tati? - Běž do sklepa.

- Co se to děje?! - Běž hned do sklepa! Rychle!

Tati!

Chcípni!

Cože?

- Zlato. - Ne.

Sloane!

O DEN POZDĚJI

Co je?

Poslouchejte.

Na parkovišti bylo jen jedno auto.

Pane Lively?

Kdo to byl?

Ředitel Lively...

Myslím.

Tak jo.

Musíme zatarasit dveře.

Dobře. Rhysi, ty a já...

Kde je Sloane?

Sloane! Sloane!

Před chvílí tu byla.

To je fuk. Běžte. Zataraste dveře v tělocvičně.

Já se postarám o ostatní. Rychle.

- Dobře. - Běžte!

Pozorně poslouchejte.

Jakmile najdete bezpečné místo...

Sloane!

Jsi v pořádku?

Sloane, kousli tě?

Já nevím. Jejich...

Všude mám jejich krev.

Z krve se nenakazíš.

Musí tě kousnout.

Tak...

Tak se promění.

Viděl jsem to.

Ty taky?

Pozorně poslouchejte.

Jakmile najdete bezpečné místo,

zamkněte všechny dveře a zakryjte všechna okna.

Nepoutejte na sebe pozornost.

Zůstaňte na místě, pomoc brzy dorazí.

... zamkněte všechny dveře a zakryjte všechna okna.

- Zpráva je pořád stejná. - Nepoutejte na sebe pozornost.

Zůstaňte na místě, pomoc brzy dorazí.

- Tady. Našel je Cary. - Pozorně poslouchejte.

- Jakmile najdete bezpečné místo... - Díky.

... zamkněte všechny dveře a zakryjte všechna okna.

Nepoutejte na sebe pozornost.

Zůstaňte na místě, pomoc brzy dorazí.

Zvládli jsme to. Jasný?

Budeš v pořádku.

Jakmile najdete bezpečné místo, zamkněte všechny dveře...

O DEN DŘÍVE

Hej.

Sloane.

Jsi Sloane, že? Lillyina sestra.

- Jo. - Je s tebou? Tvoje sestra?

- To je tvůj dům? - Ne, není.

- Musíme odtud vypadnout. - Co se děje?

Musíme jít.

Varování! Prosím o pozornost!

Toto není zkouška.

Támhle je auto.

Třeba ho můžeme použít.

Kurva!

- Kurva! - Mami! Mami, není ti nic?

- Držím tě. Není ti nic? - Cary?

- Grace? - Odkud jdete?

- Odevšad. - Musíme pryč.

Hej, počkejte. Kam jdete?

- Rychle. - Kam jdete?

Do kulturáku. Rychle!

Nechoďte blíž!

Zpátky! Běžte zpátky!

No tak!

Nehrab na ni!

Musíme jít!

Hej! Co to děláte?

Nesmíme na sebe upozorňovat.

Co to s váma kurva je?

Měli jsme vás nechat krvácet na ulici.

Kontrolovala jsem, jestli jde proud. Mohl by se nám hodit.

Když budeš takhle křičet,

nemusíme řešit, jestli je zaujme světlo.

Takže se ztiš. Zjevně je přitahuje hluk.

A jestli se mnou ještě jednou budeš takhle mluvit,

tu pusu ti zavřu sama.

Čisto.

- Měli bychom zůstat dole. - Nahoře je to bezpečnější.

A kdo že vám svěřil velení?

Moje děti.

Pro jejich ochranu udělám cokoli. Ty si dělej, co chceš.

Nezpochybňuj ale to, co já považuju za nejlepší pro ně.

Rozumíš?

Hele, vážím si všeho, cos udělal, abysme se sem dostali.

Ale to neznamená, že velíš.

Běž dolů, jestli chceš. Já zůstanu nahoře s nimi.

Když zůstaneme nahoře, jsme tu v pasti...

Když se dostanou dovnitř, uslyšíme je, že?

Vylezeme oknem v ložnici,

dostaneme se na střechu a skočíme na zahradu.

Tak vysoko to není. Sám jsi to viděl.

Když budeme čekat dole, nebudeme mít na nic čas.

Proč jste si tím tak jistá?

Právě tak jsme se dostali z našeho domu živí.

Já a moje děti.

Přijdeš pozdě do školy.

Dělej, vstávej.

Sakra.

Hni sebou.

Přestaň. Ukaž.

Co sis to provedla?

Táta bude děsně naštvanej, když přijdu zase pozdě do školy.

A dneska mám písemku, ve který určitě pohořím.

Nepřijdeš pozdě. Odvezu tě jeho autem.

Nezjistí to.

Tohle mě naučila máma.

Co je? Myslíš na tu písemku?

To zvládneš, Sloane.

Co je?

Hej, co je? Co se děje?

Mluv se mnou.

Vím, že se chceš brzy odstěhovat.

A nemám ti to za zlý.

Ale nechci tu žít bez tebe.

Kdyby tu byla máma, zůstala bych. Ale není tu.

- A já nevím... - Hej. Podívej se na mě.

Co vždycky říkáme?

- Den po dni. - Jo. Přesně tak.

Tak všechno překonáme.

Den po dni.

Jednou se všechno změní.

Slibuju.

Postarám se o to.

Už nám nikdy neublíží.

Den po dni.

- Den po dni. - Den po dni. Přesně tak.

Tohle musím spravit. A tady. Na oběd.

Bezva.

Hej, počkej.

Všechno nejlepší.

Tos myslela, že jsem zapomněla?

No tak.

Zařídím, aby ti táta na večer něco nachystal.

Pobavíme se.

Hej.

Mám tě ráda.

Děkuju.

- Můžu to večer otevřít? - Jo, jasně.

Měj se, pošuku. Ahoj.

Nezní to jako jeden z nich.

Jak to víš?

Nevím. Znělo to jako nějaký zvíře.

Vylezeme oknem.

Ne. Stůj.

Musíme jít.

A kam?

Musíme to tu zajistit.

Kurva.

Jsme tu v pasti!

Dělejte!

Počkejte.

Dobře.

Co je tam? Co vidíš?

To je naše nejlepší šance.

Okna jsou vyztužený.

Co je nejlepší šance?

Naše střední škola.

Je ulice prázdná?

Jo. Jo.

- Držte se za mnou. - Počkejte!

Kurva.

Mami!

Utečte!

Běžte do školy!

Rychle, pojďte!

Pomoc!

Pomoc!

Sloane. Mrzí mě to. Slibuju, že se pro tebe vrátím.

- Ale já chci jít s tebou teď. - Nemůžeš. Jsi nezletilá.