Thor: Ragnarok

Já vím, co si říkáš.

"To ne! Thor je v kleci! Jak se to stalo?"

Někdy se musíš nechat chytit, aby bylo možné získat jasné odpovědi.

Je to dlouhý příběh, ale ve zkratce jsem tak trochu hrdina.

Nějakou dobu jsem strávil na Zemi...

bojoval s roboty a tu planetu párkrát zachránil.

Potom jsem se vydal vesmírem, abych našel nějaké Kameny nekonečna.

Žádné jsem nenašel.

Ale narazil jsem na stopy po ničení a smrti...

které mne zavedly až sem, do téhle klece...

kde jsem potkal tebe.

Jak dlouho myslíš, že tu ještě budem?

Thor, syn Ódinův.

Surtur, syn čubky.

Ty stále žiješ.

Já myslel, že tě můj otec zabil někdy před půl milionem let.

Já nemohu zemřít.

Ne dokud nenaplním svůj osud...

a nezničím tvou vlast.

To je zvláštní, že to zmiňuješ.

Poslední dobou mám totiž strašlivé noční můry.

Ásgard v plamenech podléhá zkáze.

A ty, Surture, v nich vždycky jsi.

Pak jsi uzřel Ragnarok, pád Ásgardu.

- Vyplnění proroc... - Počkej.

Počkej.

Nějak se to se mnou kroutí.

Ale jinak mám pocit, že si náramně rozumíme.

Takže Ragnarok. O tom mi pověz. Dovzdělej mne.

Můj čas přichází.

Až mou korunu ošlehne Věčný plamen...

vrátím se v plné síle.

Rozkročím se nad horami...

a svůj meč zabořím hluboko do srdce Ásgardu.

Počkej! Dej mi chvilku.

Přísahám, že za tohle nemůžu. Kroutí se to se mnou samo.

Vážně se ti omlouvám.

Tak si to ujasníme.

Hodíš svou korunu do Věčného plamene...

a pak budeš velký jako dům?

Jako hora!

Do Věčného plamene, který Ódin střeží pod zámkem na Ásgardu?

Ódin na Ásgardu není.

Kvůli tvé nepřítomnosti zůstal trůn bezbranný.

Jo tak. A kde ji máš? Tu korunu?

Toto je má koruna, zdroj mé moci.

Jo to je koruna. Já myslel, že máš tak husté obočí.

Je to koruna.

Každopádně mi to zní, že Ragnaroku zabráním tak...

že ti tu věc servu z hlavy.

Ragnarok už začal.

Nemůžeš mu zabránit.

Já jsem zkázou Ásgardu tak jako ty.

Všichni budou trpět, všichni uhoří.

To zní děsivě.

Upřímně, vidět tě narůst...

a sežehnout celou planetu, to by byl spektákl.

Ale obávám se, že si budu muset vybrat variantu B...

zpřetrhat tyhle řetězy...

strhnout ti z hlavy tu parádu a uložit ji do pokladnice na Ásgardu.

Ragnaroku nemůžeš zabránit.

Proč bojuješ?

Protože to hrdinové dělávají.

Počkat, omlouvám se. Špatně jsem si to načasoval.

A teď!

Učinil jsi fatální chybu, Ódinsone.

Fatální chyby činím neustále.

Ale zatím všechno vychází.

Heimdalle, dlouho jsem se neozval, ale zrovna teď potřebuju rychle zmizet.

Heimdalle?

Heimdall byl pitomec.

Mohl tady klidně zbohatnout.

Práce to není snadná.

Ale má svoje výhody.

Most Bifrost mi dává přístup ke všemu, co devatero světů nabízí.

Beru si, co se mi zlíbí.

Hleďte!

Mé věci!

V oblibě mám zejména tyto dvě.

Vytáhl jsem je z místa na Midgardu zvaného Texas.

Mají i jména. Niči a Tele.

Víte, jejich použití ze mne činí...

Ničitele.

Heimdalle, no tak.

Zůstaň!

Heimdalle? Docházejí mi nápady.

Heimdalle?

Skurgi?

Není to důležité?

Teď něco uvidíte, děvy!

Děvy!

Vida, vida, vida. Kohopak to čerti nesou.

Díky, že jsi mi odehnal společnost a zaneřádil mi pracoviště mozky.

Kdo jsi?

Nevzpomínáš si? Jsem Skurge. Bojovali jsme spolu na Vanaheimu.

Jasně. Kde je Heimdall?

Ten zrádce? To nikdo neví. Prchá před hněvem trůnu.

Zrádce?

Jo. Ódin nařkl Heimdalla z nedbalosti...

a ten utekl před soudem.

Je těžký chytat chlapa, co vidí všechno ve vesmíru.

Chápu.

Počkej. Musím ohlásit tvůj příchod.

Co to k čertu je?

Ach, bratře. Je po všem.

Život mne opouští.

Pošetilče, pročs neposlouchal?

Odpusť mi.

Lady Sif, pomozte!

Pomozte někdo!

Odpusť mi mé zlé skutky.

To nic. Drž se.

Omluvám se, že jsem si chtěl podrobit Zemi.

Byl bys jim dobrým vládcem.

A ta věc s Tesseractem mě mrzí.

- Neuměl jsem si pomoci. - Já vím.

Jsem šejdíř.

Jsi pěkný ptáček.

Odpusť mi, že jsem tě kdysi proměnil v žábu.

Byl to báječný vtip.

Vskutku to bylo k popukání.

Jsi spasitelem Ásgardu.

- Vyprávěj můj příběh. - Budu.

Postav mi sochu.

Postavíme ti nějakou obří.

Ať na ní mám svou přilbu se zahnutými rohy.

Zpravím otce o tom, cos tu dnes vykonal.

Pro něj jsem to nedělal.

Pro něj jsem to nedělal.

Ne!

Loki těžkým zraněním podlehl...

a položil svůj život za ty naše.

Odrazil ty nechutné elfy...

a zajistil našemu světu mír.

Loki, můj synu...

před mnoha zimami jsem tě nalezl na promrzlém bojišti.

Nicméně tehdy jsem v tobě ještě neviděl...

spasitele Ásgardu. Ne.

Byl jsi jen mrazem promodralý chlapeček...

jenž zahřál starého blázna u srdce.

Bravo! Bravo! Výborně!

Otče.

A sakra.

Můj syn Thor se navrátil!

Vítej, hochu můj.

Zajímavá hra. Jak se jmenuje?

Tragédie Lokiho z Ásgardu. Náš lid na něj nechce zapomenout.

To by neměl.

Ta socha se mi líbí.

Zpodobňuje ho líp, než vypadal.

Je tam míň záludný a slizký.

Víš, co je tohle?

Surturova lebka. To je strašlivá zbraň.

Prokaž mi laskavost. Zamkni ji do pokladnice...

aby se z ní nestal ohnivý démon, který zničí celou planetu.

Díky, má milá.

Takže ty se teď vracíš do Midgardu?

Ne.

Poslední dobou mne trápila noční můra.

Každou noc jsem viděl zkázu Ásgardu.

Byl to jen hloupý sen.

Důkaz přebujelé fantazie.

Dost možná.

Ale pak se rozhodnu to prošetřit.

A co nenajdu? Devíti světy zmítá chaos.

Nepřátelé Ásgardu se šikují, plánují náš pád...

zatímco ty, Ódin, ochránce těch devíti světů...

zde sedíš v županu a mlsáš hrozny.

Ano, ale tím respektuji svobodu našich sousedů.

Ano, ovšem. Svobodu býti zmasakrován.

A navíc mám plné ruce práce...

Při sledování divadla.

Schůze správní rady, rady bezpečnosti...

- Vážně chceš, abych to udělal? - A co?

Jak víš, Mjolniru nic nezabrání, aby se mi vrátil do ruky.

Ani tvá hlava.

Přišel jsi o rozum? Za tohle budeš popraven!

Pak se shledáme až po smrti, bratře.

Dobrá, jak chceš.

Hleďte!

Thor...

- Ódinson. - Ne.

Měl jsi jediný úkol. Jen jediný.

Kde je Ódin?

Ty ses prostě musel vrátit, že jo? Bez tebe nám tu bylo hej.

Ásgard prosperoval. Všechno jsi zkazil.

- Ptej se jich. - Kde je otec? Zabil jsi ho?

Měl jsi, co jsi chtěl. Tu svou nezávislost.

Tak jo. Vím přesně, kde je.

SHADY ACRES DOMOV PRO SENIORY

Přísahám, že jsem ho nechal zde.

Tady na chodníku, nebo v té budově, co demolují?

Bezva plán.

Jak jsem to měl vědět? Do budoucna nevidím. Nejsem vědma.

Ne? Tak proč se tak oblékáš?

- Hele. - Jak to, že jsi to přežil?

Viděl jsem tě umírat. Truchlil jsem pro tebe, slzy ronil.

Jsem poctěn.

Zeptej se ho.

Mohly bychom se s vámi vyfotit?