The Lighthouse

Do pr...

Nechť smrt bledá, co pokoj nedá,

v oceánu nám lože vyhledá,

Bože, jenž slyšíš dmutí vln,

buď k nám laskavě milosti pln.

Na čtyři týdny!

Ne, děkuju.

Nedokončit přípitek nosí smůlu, hochu.

Nechci se vás dotknout.

Chlap, co nepije, by k tomu měl mít důvod.

Tak to není.

Jak to chápu, je to proti předpisům.

Vážně?

Ano, podle příručky.

Netipoval bych tě na čtenáře.

Já žádný potíže nechci.

Tak dělej, jak ti říkám.

To je v tý tvý knize taky.

Na čtyři týdny.

Jo. Je třeba zkontrolovat nádrž.

Jedna z tvých povinností.

Nebos o tom nic nečetl?

Vyčistíš mosaz a mechanismus

a pak uklidíš ubikace.

A venku je toho ještě spousta k opravení.

Slyšíš, hochu?

-Ano. -Rozkaz!

Rozkaz.

Až se mlha zvedne,

budeš mít večerní směnu.

Večerní?

Čekal jsem, že vstanu a uvidím světlo.

O světlo se starám já.

Podle pravidel se šichty střídají.

Nejhorší je prostřední hlídka.

Já hlídám od noci do rána.

To mi přidělili pěknýho nováčka.

Starej se o svý povinnosti. Na světlo jsem tu já.

Do hajzlu!

Na tebe, má krásko.

Šindele.

Po tý nádrži je opravíš.

A lampa potřebuje olej.

Rozkaz.

Odpal!

Dělej.

Tam nepůjdeš!

-Olej. -Unavenej? Příště si vem tohle.

To ti ušetří spoustu námahy.

Popadni dech, hochu.

Říkám, popadni dech, hochu.

Pak odnes ten sud

zpátky dolů po schodech, kdes ho našel.

Pokud nechceš podpálit celej maják.

Pak zpátky ke svým povinnostem.

Už jsi s prací pozadu.

-Rozkaz. -Couráš se s tím. Jsi natvrdlej?

Ne.

Doběhli mě.

Nechť smrt bledá, co pokoj nedá,

v oceánu nám lože vyhledá,

Bože, jenž slyšíš dmutí vln,

buď k nám laskavě milosti pln.

Pořád z toho cejtíš nádrž?

Nebuď tak zachmuřenej.

Teď můžem tlachat a žvanit.

Tak si to radši užívej.

Za dva týdny budem oba toužit po tom,

abysme byli tichý jak pěny.

Já toho moc nenamluvím.

Myslíš, že jsi první?

Ne, to ne.

Nejsi.

Nejsi.

Jo, Chicopee, to bylo něco.

Pěkně stavěná, radost pohledět!

Z loďstva zbyla v 64. jen ona.

Zvrtlo se to. Vypukla vzpoura.

A proč, ptáš se. Proč?

Co je strašnýho na životě námořníka, ptáš se.

To když se práce zastaví a ty jsi mezi povětřím a vodou.

Bezvětří.

Děsivější než sám ďábel.

Nuda dělá z chlapů ničemy

a voda plyne rychle. Zmizela.

Jedinej lék je chlast.

Po něm jsou námořníci veselejší, příjemnější,

klidnější a...

Pitomější.

Ať se propadnu,

jestli v sobě nemáš námořnickýho ducha.

Ven s tím, hochu.

Proč... Proč odešel váš minulý strážce?

Můj zástupce?

Umřel.

Dočista se zbláznil.

Blouznil. Mlel něco o sirénách, zlých znameních a tak.

Nakonec

v něm nezůstalo ani zbla rozumu.

Věřil, že ve světle majáku sídlí nějaký kouzlo.

Měl dojem, že tam vhodil svůj oheň sv. Eliáš.

Prej spása.

Báchorky.

Viděl jsem, jak ses hádal s rackem.

Nech je na pokoji.

Zabít mořskýho ptáka nosí smůlu.

Další báchorka.

Zabít je nosí smůlu!

Nevšímej si mě.

Vůbec.

Udělej nám kafe.

Čeká nás dlouhá noc.

Trocha kafe nás povzbudí.

Zanedbáváš svý povinnosti!

Nezapírej!

Co má tohle znamenat?

-Prosím? -Co?

Zametl a vytřel jsem tu dvakrát.

Ty podvraťáku prolhanej.

-Zametl... -Je flekatá a zapatlaná.

Nevydrhnutá, nevytřená a neumytá.

Dělá vám radost navážet se do mě?

Cože?

Už jsem řekl...

Neopovažuj se mi odporovat, podvraťáku.

Heleďte,

když jsem vzal tuhle práci, nečekal jsem,

že budu hospodyně nebo otrok.

To není správný!

Tyhle místnosti jsou zchátralejší

než noclehárny ve všech letních táborech, co znám.

Ani královnina hospodyně

by to nesvedla líp než já.

Vždyť vám říkám,

že jsem to tu dvakrát po sobě vydrhnul...

A já říkám, žes nic takovýho neudělal.

A taky říkám, aby ses do toho dal znova,

a tentokrát pořádně,

jinak to pak budeš vytírat ještě desetkrát.

A když ti řeknu, abys v tomhle baráku

vytrhal všechny prkna z podlahy i ze stěn

a drhnul je, až ti budou krvácet klouby,

tak to uděláš.

Když ti řeknu, abys vytáhnul každej hřebík

z každý zpráchnivělý díry

a vysál každý smítko,

až se budou hřebíky lesknout jako sklo,

a pak celej maják

znova obložíš dřevem

a pak ještě jednou, tak to uděláš!

A u všech svatých

to uděláš s úsměvem, protože to budeš dělat rád.

Budeš to dělat rád, protože ti to přikazuju!

Ještě jednou mi budeš odmlouvat, a zkrátím ti mzdu.

Slyšíš, hochu?

Rozkaz.

Vytírej, podvraťáku.

Vytírej!

Nehýbej s tím, hochu.

Rozkaz.

Musí to být nabíleno stejnoměrně.

Jasně! Zářivě!

Jako stříbrná mince.

Ať se mají ve dne námořníci čím řídit.

Za bouře si ho nevšimnou!

Jen klid, hochu.

Děláš to dobře.

V mým deníku jsi zapsanej dobře.

Svatá pravda!

Spustím tě kus dolů.

Pomalu!

Nikdys nebyl v lepších rukách.

Pomalu!

Přestaň s tím kývat, hochu.

-Nekývám s tím. -Kýváš!

-Nehýbej s tím! -Nehýbám!

Ne! Kšá!

Kšá!

Maják

Díky, hochu.

Winslow.

Ephraim Winslow.

Tyhle poslední dva týdny...

Rád bych, abyste mi říkal jménem.

Hleďme, dáváš mi rozkazy, hochu.

-Winslowe. -No jo.

Proti tomu nic nemám, Ephraime Winslowe.

Tak co přivedlo někoho jako ty na tuhle zatracenou skálu?

Někoho jako co?

Takovýho hezounka.

Dělám si legraci, hochu...

-Winslowe. -Winslowe.

Co tě přivedlo

na tuhle skálu, Ephraime Winslowe?

Cos dělal předtím?

-Dřevorubce. -Dřevorubce?

Daleko na severu. Až v Kanadě.

-V Hudsonově zálivu? -Přesně tak.

Je pravda, co se říká?

„Lesy, kam jen oko dohlédne?“