지금 만나러 갑니다
The first 200 lines.
Mezi nebem a zemí je místo nazývané Obláčkov.
Před cestou do nebe
tam lidé čekají, dokud nezapomenou.
Maminka Tučňáková koukala
dírou v mracích dolů na Zemi
a každý den plakala.
Když o rok později začalo období dešťů,
potají naskočila na Dešťový vlak.
Vlak zastavil na malé stanici.
Najednou uslyšela dětský pláč.
Běžela za pláčem
a našla svého malého tučňáčka ve žluté pláštěnce.
Pevně k sobě svoje dítě přitiskla.
A najednou se stal zázrak!
Maminka a její dítě zůstali spolu.
Hráli si spolu.
Maminka svoje dítě naučila chytat ryby
a užili si spolu spoustu zábavy.
Období dešťů už bylo skoro u konce.
Z Obláčkova přišla Dešťová víla a tučňáčkově mamince něco pošeptala.
Musíš se vrátit, než se mraky rozplynou.
Pokud zmeškáš poslední Dešťový vlak,
nedokážeš se do Obláčkova vrátit.
Pak nebudeš moci skrz mraky sledovat svoje dítě.
Maminka byla smutná, ale neplakala.
Její dítě se na ni usmálo.
Objali se
a rozloučili se s úsměvem.
Maminka Tučňáková se vrátila do Obláčkova
a každý den se na svoje dítě dívala,
ale už neplakala.
Zemřela tak mladá.
Dokáže se otec o chlapce postarat?
Říkali jsme, že by dítě vůbec neměla mít.
Před porodem byla v pořádku.
To je pravda!
Zase se uvidíme, mami.
Ji Ho! Vstávej!
Je čas jít do školy.
Synku!
Zase jsi spal v její skříni?
Jdeme snídat. Vstávej!
Dnes bude na celém území slunečno.
V Soulu naměříme 29° Celsia.
V Daegu bude až tropických 30°.
V průměru bude o dva až tři stupně tepleji než včera.
Letošní období dešťů by mělo začít tento víkend.
Na ostrově Jeju se dají očekávat silné lijáky.
Fronta přinášející déšť se neposunuje směrem na sever.
Období dešťů zahajuje déšť?
- Pravděpodobně. - Prší úplně pořád?
Obvykle ano, ale nemusí.
Říkal jsi, že musí pršet.
Když začíná období dešťů,
tak někdy prší a někdy zase ne.
Ale musí pršet, aby období dešťů začalo.
Co když prší na Jeju?
Pak období dešťů začne? Taky patří k naší zemi.
Ano. Neboj se.
Období dešťů určitě začne.
Pospěš si a jez.
- Taky jsi tak vzrušený? - Kvůli čemu?
Máma přijde, když začne období dešťů.
- Ji Ho... - Ano?
Počkáme a uvidíme.
Jez. Přijdeš pozdě.
Neboj se. Máma svůj slib dodrží.
V knížce je to taky tak!
- Tvůj lék! - A jo!
- Uvidíme se později! - Není ti horko?
- Mohlo by pršet. - Uvidíme se později.
Po škole
půjdu ke strejdovi Hong Goovi.
- Dávej ve třídě pozor. - Budu.
Tati, běž! Máš zpoždění!
Jste tady.
- Už je to nějakou dobu. - Ano.
- Choďte častěji, prosím. - Budu.
A co číslo 110?
Tady ho máte.
Děkuji za kávu.
Jistě.
Počkejte...
Tady.
Dovolíte?
Vaše knoflíky.
Hyun Jung? Káva.
Už jsem měla.
Uklízel jsi ráno?
Ano, uklidil jsem úplně všude.
Tak to je dobře.
Jedna, dva, tři, čtyři!
Jedna, dva, tři, čtyři!
- Koukejte na něho! - Je to kus!
Co to děláš?
Pospěš si!
Proč se tak bojíš vody?
Proč tu pracuješ, když se tak bojíš vody?
Už zase.
Jak se to tváříš?
Co se ve škole stalo?
Nic.
Řekni mi, co se děje.
Táta nemůže utíkat, že ne?
Nemůže.
Proč toho tolik neumí?
- Jdeš do puberty? - Co to je?
Zapomeň na to.
No, tvůj táta je...
Víš, jak jsou světla, která se automaticky rozsvítí?
Jo, takové máme u dveří.
Jak se to zapíná?
Když pod tím projdu.
Správně.
Zapne se, i když tam nikdo neprojde?
Jo.
- Jo? - Jasně.
Stačí, když proletí moucha, nebo něco zvíří vítr.
Proč je to světlo jako jeho majitel?
Každopádně,
co se stane, když se to pořád opakuje?
Rozbije se to.
- Bude to rozbité? - Jo.
Kdyby táta pořád těžce pracovat, tak by se taky rozbil.
Myslím.
Takže nemůže dělat všechno.
Proto nemůže utíkat?
Je to moc těžké.
Co řídit?
Co kdyby měl nehodu?
A kino?
V televizi toho dávají spoustu.
Ale proč se ptáš na běh?
Byl jsem vybraný pro závod v běhu.
To je pecka, chlapče!
Jenže máme běžet s tátou.
Máš mě! Ničeho se neboj!
Ale ty máš krátké nohy.
Ji Ho!
Hodnotíš moje nohy špatně!
Pojď sem.
Tady.
Sáhni si sem.
- Cítíš tu kost? - Ano!
Tam končí většině lidí nohy.
Teď si sáhni na mě.
Nic necítím!
Víš, proč nemůžeš nic cítit?
Ne.
Protože moje nohy tam nekončí! Moje nohy jdou ještě výš!
- Jako co? - Tučňáci!
Tak co myslíš? Budu s tak dlouhýma nohama rychlý nebo ne?
- Nejrychlejší! - Chytrej kluk!
Vyhrajeme!
Tati!
Jak to, že vypadáš tak šťastně?
Strejda Hong Go se mnou bude závodit.
- Ve skutečném závodě? - Ano!
Mají s námi běžet tátové,
ale strejda říká, že je rychlý díky svým super dlouhým nohám.
Vážně? To je skvělé.
Ahoj, strejdo Hong Go! Jeď, tučňáku!
Do toho!
Díky, kámo.
Žádný problém.
Jedna z mých zákaznic je opravdu milá dáma.
Uvidíme se.
Nebuď tak plachej, kamaráde!
Vyhrává Modrý tým!
Děkuji za vaši pomoc.
To nestojí za řeč. Bavte se.
Děkuji vám.
Hej, Jeongu!
Pojď sem.
Máme hodně stížností.
Členové si stěžují na tmu a blikající světla.
Udělal bych to, ale bojím se výšek.
Ani doma nedokážu vyměnit žárovku.
Mohl by sis pospíšit?
Tvůj syn musí čekat.
Není ten závod každý rok?
Můžeš jít příští rok, ne?
Poslouchej.
Začnu utíkat, až dostanu kolík,
tak tři vteřiny mi trvá, než dosáhnu plné rychlosti.
Chápeš to? Posloucháš mě?
- Takže já... - Jeong Ji Ho!
Páni! Vážně má dlouhý nohy!
Vidíte? Říkal jsem vám to.
Stejně nemůže.
Proč je to tak malý?
Dej mi to.
Proč?
Pospěš si.
Co je s tebou?
Nejsi můj táta.
Jako další je rodinný běh.
Účastníci, zaujměte své pozice.
Věnujte mi pozornost, prosím.
Jako další je rodinný běh.
No comments yet. Be the first to leave one.