Masters of the Universe

Tak čím začnu?

Asi bych měl začít tím,

že tím, kým jsem, jsem kvůli tomu, odkud jsem.

Jsem z Eternie, planety nekonečné krásy.

Všechno to, co existuje jen v legendách a pohádkách na dobrou noc,

je na Eternii skutečné.

Gryfové, draci, mluvící tygři,

kouzelné lesy, hořící pouště, levitující ostrovy. Prostě všechno.

Přísahám, fakt nejsem sjetej.

A tam stojí hrad Grayskull.

Můj otec mi kdysi řekl, že Eternia je tlukoucím srdcem vesmíru.

A že Grayskull je srdcem toho srdce.

Hádám, že srdcem srdce toho srdce

je moc Grayskullu.

Říká se, že může z člověka udělat něco jako boha.

Pro jistotu byla ta moc vkuta do jistýho předmětu.

Do prastarýho meče, co se nazývá Meč moci.

Jo, já vím, ale lepší jméno je nenapadlo.

Legenda praví, že až bude Eternia v nouzi nejvyšší,

objeví se hrdina, který ten meč pozvedne

a použije ho…

bóžobožsky.

Ale do tý doby je meč v srdci hradu

střežen ostřížím zrakem Čarodějky,

která byla moudrá, prastará

a trochu z ní šel strach, musím přiznat. Ale jinak je fajn.

Po stovky let ochraňovali Grayskull jako oko v hlavě moji předkové.

Víte, já totiž pocházím z královskýho rodu mocných hrdinů.

Ušlechtilých, silných, nebojácných.

Ale mami! Já nechci bojovat.

Všichni jsou větší než já a silnější.

A jsem trochu nemotorný.

- Nesmysl! Kdo ti to řekl? - Kňoural.

Je to tak. Je nejmenší a nejslabší.

Je zázrak, že je ještě živ a zdráv.

Co by měl dělat malý princ, když se nechce cvičit v boji?

Já nevím. Hrát si doma s Kňouralem.

Jen běž. Já si najdu klubko a jsem v poho.

Vůbec mi nepomáháš.

Musím tam jít?

Na výcvik. Běž.

Poslouchejte, budoucí výkvěte Eternosu!

Sochy se nestaví poraženým.

Ulice se nejmenují po srabech.

A snaha se neoslavuje, pouze se cení.

Tohle nádvoří, tenhle palác a životy vás všech

stojí na zádech mužů a žen, kteří vítězili v bitvách.

A já, jako kapitán královské gardy, jsem vyhrál každý boj.

Proto jsme všichni tady.

Já zachránil vašim rodičům zadky.

A vašim sousedům taky. Zachránil jsem zadky i rodičům vašich sousedů.

To je hromada zadků. Ale jde o to, že já se bil pro vás,

a vy se teď budete bít pro mě svými reflexy,

jistým okem a grandiózními svaly.

A tímhle.

Ví někdo, co to je?

Je to klacek.

Dík, že komentuješ očividný.

Ještě někdo?

Teelo?

Tvá zbraň.

Šikulka!

Tohle je vaše zbraň! A vy se s ní musíte sžít!

Dobrá, do dvojic. Ozbrojit!

Chci vidět modřiny jak volský oka!

A z nosů poteče červená. Chci vidět naštíplý zuby.

Jdem na to. Braňte si těla.

- Hej, Dian… - Takhle bys byl už dvakrát mrtvej.

- Adame. - Přímo hleď!

Nepříteli čumte do očí, když mu jdete po hubě.

Paríruj, nebo to příště schytáš.

Nemůžem to v klidu probrat?

Adame. Dělej, co zvládneš, ano?

Jo. Teelo.

Co jsi to za kámošku?

Ta, co tě klidně zbije.

Duncane.

Jak bys řekl, že se našim nováčkům daří?

Je to fajnová a snaživá parta, sire.

Všichni?

Netancuj, Adame.

- Tak pojď! - Udeř!

Jen sám sebe zesměšňuje.

Slíbil jsem, že z něj udělám muže. A to splním.

Jo. Ale jakého muže?

- Končíš! - Pojď si!

Ale odzbrojil ji.

Takhle to v boji nechodí, starý brachu.

Vyhrál jsem!

Neblbni, Adame!

Hochu.

Čel mně. S tímhle.

Zvedni to.

Teď…

braň sám sebe!

Tati.

Tati!

Náš svět není pro slabochy.

Ano, tati.

Řekni to.

Náš svět není pro slabochy.

Adame. Vstávej!

Vztyk.

I porážku

musíš brát s hlavou vztyčenou. Jasný?

Vypni hruď.

Až se otočí, uvidí tě.

A ty mu ukážeš, že se umíš sebrat.

Až se otočí, neuvidí malýho strašpytla.

Ale silnýho muže.

Takže co uvidí?

- Muže. - Dobře! Pozor.

Za chvíli se otočí.

Rozchoď to.

Divadlo skončilo. Zpět do práce.

- Adame. - Co ty tady děláš?

Špehuju tě.

Jo, ale já teď chci být sám, takže…

Nebuď takovej skvink.

Já si nemyslím, žes byl slaboch.

Při tom výcviku.

Táta jo.

Není to Čarodějka?

Na co tak zírá?

Králi Randore, jsme pod útokem.

Tohle zvládneme, sire.

Na to je královská garda vycvičena.

Přísahám,

že nikdo neublíží vám ani vaší rodině.

Dostanu vás do bezpečí hradu Grayskull. Gardo!

Neboj se.

Drž se mě.

Teelo! Poběž.

Tati,

mám strach.

To slovo tě naučil kdo? Já ne.

Všechno bude v pořádku.

Ať se stane, co chce, dokud budu stát, nemáš se čeho bát.

Tak pojď.

Za sloup! Rychle.

Je jich velká horda.

Velká horda znamená jediný.

Hojnost cílů.

Jdem!

Za mnou.

Půjdem tudy.

Počkejte.

Slabí hoši z paláce.

Pane! Běžte.

Já ho vyřídím.

Někdo chce vejprask.

To by stačilo.

Jak sis dovolil vstoupit do mýho města? Nevíš, s kým si zahráváš?

Tak mi to pověz.

Já jsem Duncan, kapitán královský gardy.

A jsem králův mistr zbrojíř.

A dneska…

A dneska…

…jsi selhal.

Tati.

Honem, dělej. Vstávej!

Teelo.

Selhal jsem.

Pojď!

Rychle.

Randorova vláda dnešní nocí skončila.

Cítil ses tak neohrožený, že ses přestal bát toho, co číhá ve stínech.

Byl jsem to já.

Já číhal.

V těch nejtemnějších, nejhlubších koutech vesmíru.

Já číhal.

Ale teď jsem vkročil do světla,

abych se stal tvojí zkázou.

Běžte. Neohlížejte se.

Adame, ničeho se neboj. To zvládnu.

Buď silný, synu. Já je zdržím.

- Tati? - Běžte!

Tati!

Hodláš mi ublížit, démone?

Ublížit ne, jenom hlavu srazit!

Na mně nesejde. Eternos nikdy nebude tvůj!

Tvůj palác nic není. Jen cihly a sklo.

Tvá koruna je jen kostým.

Ne, já chci moc bohů, co střežíš.

Evil-Lyn?

Evil-Lyn.

Pěkná řeč, lorde Skeletore. Poetická.

Odveďte ho. Dneškem končí.

A s rozbřeskem

se Eternia stane svědkem mého vzestupu.

- Skončil jsem. - Ovšem, můj pane.

- Když pozvednu pěst, končím. - Ano.

A vy máte jásat!

Příště zajásáme, můj pane.

Jdou dovnitř.

Grayskull padne.

Ne, odolá jim.

Přines mi ten meč, dítě.

Ano, teď! Dělej.

Musíš ten meč dostat do bezpečí. Někam daleko odtud.