Quantum of Solace (James Bond 007) (Quantum of Solace)

K lomu míří šedý aston martin

sledovaný černou alfa romeo.

Střílejí po sobě.

SIENA, ITÁLIE

Je čas vystoupit.

Ne abyste nám vykrvácel.

-Dobrý den, Mitchelli. -Bonde...

Tohle Američany nepotěší.

Chtěli pana Cifru, dostali ho.

Dostali jeho tělo.

Jestli chtěli jeho duši, měli se domluvit s knězem.

-Řekl něco? -Ne.

Zajistím okolí.

Vypadáte příšerně.

Kdy jste naposledy spal?

Přítel Vesper, Júsef Kabíra,

ten, kterého unesli v Maroku a kterého se snažila zachránit...

Jeho tělo našli na pláži na Ibize.

Máme si myslet, že ho tak znetvořily ryby.

Doklady měl v kapse.

-To bylo příhodné. -Ano.

Udělala jsem test DNA na pramínku jeho vlasů z Vespeřina bytu.

Není to on.

Pramínek jeho vlasů?

Vesper mi nepřipadala zrovna sentimentální.

Kdo koho vlastně zná, že?

Potřebuji ale vědět jedno.

Potřebuji vědět, že vám můžu věřit.

A to nevíte?

Jen chladnokrevný parchant

by nechtěl pomstít smrt milované osoby.

O mě se nemusíte bát.

Nepůjdu po něm. Není důležitý.

To nebyla ani ona.

Všechno v pořádku.

-Díky, Mitchelli. -Půjdeme?

Řeknete nám, pro koho pracujete?

Vždycky jsem vás chtěl poznat.

Spoustu jsem toho o vás slyšel od Vesper.

Škoda. Kdyby se nezabila,

dostali bychom i vás.

Myslím, že byste pro ni udělal cokoli.

Víte, že nejste v Británii, a bůhví, kde budete zítra.

Nakonec nám řeknete,

pro koho pracujete.

A čím déle to bude trvat, tím bolestivější to uděláme.

Vy o nás opravdu nevíte vůbec nic.

To je úsměvné, protože my tam na druhé straně si myslíme:

"Ml6 a CIA nám koukají přes rameno.

"Poslouchají, o čem mluvíme."

A vy ani nevíte, že existujeme!

Teď už to víme. A rychle se učíme.

Vážně?

První věc, kterou byste měli vědět,

je to, že máme své lidi všude.

Že?

LONDÝN

Máte něco?

Craig Mitchell pro mě dělal osm let.

Každý rok prošel bezpečnostní kontrolou a přes detektor lži.

Není tu ani kousek papíru, který by to vysvětlil.

Osm let! Z toho pět jako můj osobní strážce.

Našla jsem tohle a další tři dárky,

které jsem mu dala k Vánocům.

Nemyslím, že kouřil.

A vy jste ho zabil,

místo abyste ho přivedl k výslechu.

Když někdo řekne 'máme své lidi všude', považujte to za nadsázku.

Říkají to třeba květináři.

To ale neznamená, že mají své lidi i tady.

Co je to za organizaci?

Jak to, že jsou všude a my o nich vůbec nevíme?

-Po Whiteovi jsme asi nenašli ani stopu. -Ne.

Agent u dveří byl mrtvý dřív,

než jste kolem něj prošla.

Prošla jsem kolem něj?

Mitchell ho asi zabil.

Máte štěstí, že tady jste.

Myslíte, že White žije?

-Ano. -Co je?

Craig Mitchell. 45 let,

bez rodiny. Přispíval velkými částkami charitě.

Řekněte mi, že máte něco víc.

Prověřili jsme jeho peníze.

-Kolik u sebe měl? -Necelých 100 liber.

A zhruba tolik euro a dolarů.

Dovolíte?

Udělali jsme analýzu bankovek.

Nemá náladu.

Až po vás.

To je bankovka z Mitchellovy peněženky.

Dali jsme do oběhu v Cifrově organizaci označené bankovky

z nelegálních výplat.

Peníze z jeho účtů jsme zachytili.

To není silný důkaz.

Takovou bankovku

mám v peněžence nejspíš i já.

Pravda, jedna bankovka může být náhoda,

ale celý balíček?

Tyto bankovky jsou ze stejné série jako ty Mitchellovy.

Objevily se v Port-au-Prince na Haiti.

Na účet je uložil pan Slate.

Ohromte mě.

Edmund Slate se vrátil do Port-Au-Prince

ráno z Heathrow.

Podle vstupních dokladů bydlí v hotelu Dessalines,

pokoj č. 325.

-Děkuju. -Za málo.

Nějaké vzkazy pro pokoj 325?

Ne, máme tu jen ten kufřík,

co přišel dříve.

-Máme si ho tu ještě nechat? -Ne, vezmu si ho.

Dobře.

-Díky. -Není zač.

Nastupte!

-Cože? -Nastupte.

Dobře.

Jdete pozdě.

Měl jsem schůzku.

S kým?

S přítelem pana Whitea.

Toho asi neznám.

To je zvláštní.

Představovala jsem si vás jinak.

Vážně? Jak?

Nemyslela jsem, že geologové...

Co?

To je váš kamarád?

Nemám žádné kamarády.

Uhněte! Rychle!

Nestanovili jsme si cenu.

Tak něco navrhněte.

Můžeme to probrat později. U skleničky.

Dělal vám Dominic problémy?

Ne.

Co to má kruci být?

Myslím, že vás chce někdo zabít.

To nebylo zrovna pěkné.

-Měl jste ji zastřelit. -Netrefil jsem.

Sežeňte Bonda.

-Kde je teď? -Blíží se do přístavu. King's Quay.

-Spojuji. -Tanner.

Mám tu Bonda.

Zeptejte se ho na Slatea.

Co Slate?

Slate byl slepá ulička.

Spojení ukončeno.

Kruci! On ho zabil!

Pusť ji dovnitř.

Dotkni se mě a zlomím ti ruku.

-Máme návštěvu. -Teď ne, mám práci.

Camille...

Jak rád tě vidím!

Myslíš živou?

Já věděl, že jsme spolu neměli spát.

Myslím, že tě začínám mít rád.

Takže ses mě pokusil zabít.

A byl jsem moc smutný, že už tě neuvidím.

Ale jsi zpátky.

Kruci, Dominiku! Chtěla jsem ti pomoct!

Chtěla jsem zjistit, odkud se tu ztrácejí informace.

A ty pošleš někoho, aby mě zabil?

Nemluv se mnou jako s pitomcem!

To není pěkné.

Pojď, něco ti ukážu.

Pojď.

Ze všeho nejvíc nesnáším,

když o mně moji přátelé mluví za mými zády.

Úplně cítím

to mravenčení...

Tak to bylo vždycky.

Když mi bylo patnáct,

zamiloval jsem se do studentky, kterou matka učila hrát na klavír.

Pak jsem jednou zaslechl, jak o mně říkala moc ošklivé věci.

Strašně jsem se rozzuřil,

vzal jsem žehličku...

Je to on?

Mluvili jsme spolu jen po telefonu.

Je ho škoda. Byl to jeden z mých nejlepších geologů.

Říkal, že jsi od něj chtěla koupit informace.

On zavolal mně a nabízel informace.

Proč bych se sem vracela, kdyby to nebyla pravda?

Protože mě miluješ.

Dělala jsem to kvůli tobě.

Aby tě už nemohl zrazovat.

Víš, co mě pálí víc než všechny ty tvoje žvásty?

Vždycky jsem měl pocit, že se mnou spíš,

abys dostala generála Medrana.

To je on?

Znáš tyhle sesazené diktátory.

Žárlivě si hlídají svou bezpečnost.

Nikam mi neuteč.

Představím vás.

Mohl byste to dát té dívce, co teď přijela?

Ať mi zavolá.

Co chtěl?

Aby mu zavolala.

HLEDÁNÍ SIGNÁLU GPS.

SPOJUJI - Greene Planet

CÍL POTVRZEN