Jockey

Dobré ráno.

Páni, dnes ráno tu mají spoustu koní.

-Jo, to mají. -A časně.

Myslím, že trenéři se snaží být chytří. Trénují ty koně ve tmě.

-Nesnaží se být chytří pořád? -Jo.

Jo, něco chystají.

Podívej na toho. Vypadá, jako by běžel z kopce, nebo tak něco.

Jo.

Viděls toho nového, co trénuje v Jerryho stáji?

Ne, toho jsem neviděl.

Umí jezdit, nebo co?

Jo, jezdit umí. Jezdit umí dobře. Jmenuje se Gabriel.

Ne, bude to dobrý. Však ty mladý znáš, přicházejí a odcházejí.

Obvykle se tu moc nezdrží.

Co je?

Víš, už to není jako dřív, Leo.

Jo, stárneš.

Oba stárneme.

Jo, ale já jsem jako víno. Vyzrávám.

Hej, chytnuls už někdy koně, nebo co?

Dobře.

Dobré ráno.

Dobré ráno, Ruth.

Nemáš ještě jednu?

-Klidně to dokuř. -Určitě?

Jo, jen jsem si zahříval plíce.

Zrovna jsem dvakrát proběhla Dublina, ale tentokrát počkej, až příjdu.

Chci se mu podívat na pravou nohu.

-Tak já ho procválám. -Ne.

-Ještě ne. -Stojí na ní celkem dobře.

-Cítí se dobře. -Dělá mi starosti nadkopyto.

-Když na něj nezačneme tlačit... -Jacksone, prostě...

Drž ho pevně. Jo? Hned se vrátím.

Ringo, ne. Ne, zlato. Do toho.

No tak. A je to, hříbátko. No tak.

Jo.

No tak.

Jak se dnes ráno máš?

Další den v ráji. Nemám pravdu?

Ano, pane.

-Dobře. -Půjdeš po tom?

Ne, jen se tu projedeme. Chcete se pozdravit?

Je to krasavec.

Jmenuje se See Ya Later, Alligator. Tak se jmenuje.

Ty jsi ale krasavec.

-Je nádherný. -Jo, je to moc milý, pohodový kůň.

Je krásný.

Jacksone, potřebuju, abys stál rovně a nehýbal se.

Zhluboka se nadechni a zadrž.

Dobře.

Je to kluk nebo holka?

Napáchal sis škodu, Jacksone.

Musíš k doktorovi.

-Ty jsi doktor. -Koňský doktor.

Ale víš, jak mají vypadat kosti, ne?

Jo. Proto se na to musíš podívat.

Kolikrát sis jako zlomil páteř?

Nevím. Třikrát, myslím.

Mám přítele, dobrého doktora. Doktor na páteř.

Pokud máš problémy s financemi, nebo tak,

mohl by ti pomoct, ale musíš tam jít.

Je mi to líto, Jacksone.

Ne, ty za to nemůžeš.

-Tady máš. -Ne, to je dobrý.

Nedělej si s tím starosti.

Jsme v pohodě.

Dobře, doktore. Jak myslíš.

Opatruj se, Jacksone.

Pozor na ty mezery. Střihneš si paty.

To nic.

Dublin ty vnější latě nesnáší.

Jak si vedl v zatáčkách?

Byl trochu měkký. U brány pořád stepuje jako Fred Astaire.

Myslím, že k tomu ho asi nikdy nepřinutíme.

Další je China Cat?

Jo. Dnes s ním strávíš trochu času.

Ráno mě málem kopl do zubů.

Aspoň je to s ním zajímavé. Ty kurážné mám rád.

Bude mít dost energie. Když ho vyvedeš ven prvního, tak vydrží.

Poslyš, jsou tu majitelé Dublina a ona by tě moc ráda poznala.

-Přišel bys ji pozdravit? -Ruth.

No tak, chlape.

-Otravuje mě s tím už dva týdny. -Fajn, dobře.

-Jen se pozdrav. -Dobře.

Tady je!

-Zdravíčko. -To...

Musí se teď převléct na příští závod.

Ano, pane.

Vážím si toho.

Jaká, Jacksone?

-Jak se máš? -Viděls dnes něco hezkého?

-A nezapomeň na to cvičení v šest. -Provedu.

Ahoj.

Můžu si přisednout?

-Jistě. -Jsi Gabriel, že?

-Boullait. -Jo.

Jo, já vím. Jak jde sezóna?

Celkem dobře.

Měl jsem pár dobrých jízd

a jen se snažím získat pár vítězství, sehnat si agenta.

O agenta bych se nebál.

Až pro ně budeš připravený, přijdou za tebou sami.

Víš, když se teď budeš soustředit na dobrého trenéra,

budeš ho poslouchat, tak budeš v pohodě.

Gino! Hej, Gino, můžu dostat...?

Jmenuje se Gina, že?

Nevím.

Gino?

Asi ne.

A odkud vlastně jsi?

Narodil jsem se na jihu, ale v podstatě jsem od San Diega.

Proč?

Jenom, že jsem znal někoho s tvým příjmením.

Co tady děláš?

-Mám hlad. -Ne, tak jsem to...

Ne, tady ve Phoenixu. Co děláš tady ve Phoenixu?

Znám se s trenérem. Dá mi práci, když budu dělat ve stáji, trénovat koně.

Ale neviděl jsem tě v červnu v Remingtonu?

A předtím v Houstonu?

Hele, nechci na tebe nijak tlačit. Já jen...

Chci jen přijít na to, jak je možný, že jezdíme ve stejným okruhu.

-A o co jako jde? -Jen říkám...

Pokud potřebuješ pomoc, fajn.

Ale když mi trenéři říkají, že se na mě vyptáváš

a potkávám tě na jedné trati za druhou, ale nikdy nemluvíš rovnou se mnou,

-tak to bude... -Jste můj táta.

Cože?

Jsem váš syn.

-Do háje. Sakra. -Nevěděl jsem, jak vám to mám říct.

Chlapče, na chvíli se mi zastavilo srdce.

Hej, navedl tě k tomu Leo? Navedl, že?

Kluku.

Myslíš to vážně?

Tvoje máma je Anna Boullaitová?

Nevím, co ti napovídala, ale to není možné.

Hele, nebudu to rozebírat do detailů,

ale my dva, my nejsme příbuzní.

-Máma neví, že jsem si přišel promluvit... -To je mi fuk. O to tu nejde.

Chtěl jsem vás jen poznat. Promluvit si.

-Chtěl sis promluvit? O čem? -Nevím. Promluvit si o...

Nic víc pro tebe nemám.

-Nic po vás nechci. -Peněz mám akorát na vyžití.

Asi ses doslechl o mých výhrách a dospěl k nějakému závěru.

Ale pokud to děláš už nějakou dobu,

jakmile začneš něco šetřit, tak z tebe moc žokeje nezůstane.

Nechci peníze.

Dobře, protože pro tebe nic nemám

a nemůžu ti říct, na jaké tratě bys měl jít.

Je mi to jedno, ale neříkej tu lidem, že jsi můj syn.

Vypadal bych jako kretén. A víš, co nepotřebuju?

Vypadat jako kretén.

-Nic po vás nechci. -Fajn, takže to vidíme stejně.

Na, kluku. Snídaně je na mě.

Ahoj. Zvládneš to ještě jednou? Chci, aby ses podíval na nového.

-To je ten grošák z JB? -Ne. Zbrusu nový.

Nepočká to do zítřka?

Moc jsem ti o ní chtěla říct,

ale bála jsem se, že to zakřiknu, když ti řeknu o ní.

Tak jo. Dobře.

Zrovna jsem ji přivezla z farmy. Bude to její první rok.

Je... Je dokonalá.

-Vypadá, že to ví. -Vždycky tak vypadala.

-Kdo ti o ní řekl? -Je moje.

Koupila jsem ji na trhu jednoročků skoro za hubičku.

Nikdo ji nechtěl. Měla moc dlouhé nohy. Má moc velkou hlavu.

Když jsem ji uviděla v kotci, věděla jsem, že je...

Viděla jsem, jak se dívá na svět.

Říkali, že jsem blázen, když za ni utrácím.

Prý ji mám dát do rodea.

Ale vědělas to.

No, uvidíme.

-Jak se jmenuje? -Dido's Lament.

-Od Russa? -Dido's Mercy.

Umí běhat?

-To zjistíme jen jedním způsobem. -Jsi připravená?

Pojď.

Hodná holka.

Jsi dobrá. Tak jo, Benny.

Vypadá jako labuť se zuby.

Na takovém...

Na takovém koni jsem už dlouho neseděl.

Že umí běhat, vím. Ale naučí se vyhrávat?

Jestli je na světě nějaká spravedlnost.

Do jakého závodu ji nasadíš?

Osmnást set?

Ne, na tak dlouhou trať ji nechci brát. Ne napoprvé.

-Ona to vyhraje. Za to ti ručím. -Jo, ale já chci, aby vyhrála o délku.

Nasaď ji na čtrnáct set metrů a pak ji natáhneme, rozumíš?

Navýšíme jí výdrž.

-A pak... -Futurity.

-Futurity. -Jo.

Co?

Ruth, až skončím,

budeš mít před stájí v řadě všechny mladé žokeje.

A ani nechci...

Nic od tebe nečekám.

Já vím, že jsi...

-na takového koně čekala hodně dlouho. -Jacksone.

Máme toho spolu za sebou spoustu, ne?

Ale musíme to brát vážně.