Blinded by the Light

"Mluvíš o snech, dej jim skutečný tvar" Bruce Springsteen, Badlands

Inspirováno skutečným příběhem

SEVERNÍ M1 - LONDON M1 LUTON A505 NA HOVNO

Září 1980.

Můj kamarád Matt a já máme narozeniny ve stejný den.

Dostal nové kolo.

Je hrozně rychlé a skvěle vypadá.

Já dostal Rubikovu kostku,

ale Matt mi dal svůj deník, který nechtěl,

a já do něj budu každý den psát.

Rusové jsou v Afghánistánu už 363 dní.

Baggy Trousers od Madness je moje oblíbená písnička.

Matte, nemůžu se dočkat, až spolu pojedeme do Londýna.

Podívej se na ty lidi tamhle.

Jo. Komu by se chtělo sjet z dálnice v Lutonu?

-Pojďme. -Jo.

Naskoč.

-Seš tam? -Jo.

Jedeme.

Skvělý, Matte!

Budeme navždy nejlepší kámoši!

O 7 let později

Příští týden kuřecí salát.

Skvěle. Díky. Uvidíme se později.

Tady máš, Javede.

Sbohem sýre a nakládačko.

Brigáda skončila.

Studená válka dál zuří.

Reagan s Thatcherovou jsou stále nejlepší.

Ale já dřepím v Lutonu, jeden ze stáda.

Bez šance na zábavu, svobodu nebo budoucnost.

Protože Luton je slovo na čtyři písmena.

Hudba Mého Života

Matte.

J! Ty mupete!

-Jak bylo na Ibize? -Bylo to skvělý!

Seznámil jsem se tam s Emmou. Je ze St. Albans.

-Pracuje v HMV. -Jo?

Jo?

Právě mi skončila brigáda.

Píšu novou písničku pro tvou kapelu.

Je o studené válce.

Javed pořád píše.

Jako deník, básničky.

Jednu napsal o Bo Derek a poslal jí to.

I tvoje nejlepší slohovky.

-Pamatuješ? -Jo.

Pet Shop Boys mají letos

zatím nejlepší hit.

Říkám ti to, kámo, klávesy jsou budoucnost.

Nic. Všechno nejlepší, kámo!

Sehnal jsem to na letišti.

Je to symbol plodnosti z Baleárů.

Díky.

Napadlo mě,

že ti to pomůže sbalit holku.

Ještě nikdy neměl holku, takže...

Zakazuje ti to tvoje víra?

Ne. Díky, Matte.

-Tak zatím, kámo. -Zatím.

O hodně přichází.

Co to dělají?

Jak se s ním můžeš kamarádit?

Vůbec se nestydí.

Z Bury Park jsem se neodstěhoval, abych se musel dívat na tohle.

Měl bys mu říct, že se to vůbec nehodí.

Neslušné chování v dobré čtvrti.

Tati, je Angličan.

Tvoje sestra už jde.

Vyndej nákup z auta.

Takže Matt se vrátil.

Aby mě mučil svým dokonalým životem.

Jen tak dál, synku!

Kdo je to?

Máš se, J? Všechno jsem ho to naučil já.

Každý trik.

Rád tě poznávám, princezno Emmo.

Tady to máš, zlato.

Devatenáct liber padesát.

Zítra ti přinesu dalších třicet šatů.

Máš štěstí, že máš tak šikovnou rodinu.

Podívej na to.

Moje děti si z domova dělají hotel.

Něco ti řeknu,

odvedls skvělou práci, když máš takové děti.

-Měj se, zlato. -Sbohem.

Javede.

3. září 1987.

Táta se zapomněl v minulém století.

Chová se ke mně, jako by mi bylo šest a ne 16.

Javede, beta, pojď.

Jsme připraveni na tvou oslavu!

Už jdu.

Všechno nejlepší k narozeninám.

Je čas, abys zmoudřel. Už nejsi malý kluk, Javede.

Díky, sestřenice.

Žádná sestřenice. Sestra.

Pojď, zapálíme svíčku.

Yasmeen, fotku.

Řekněte sýr!

Přej si něco, beta.

Vydělat spoustu peněz,

políbit holku, dostat se z téhle díry.

Měls složit popovou písníčku.

Kdo píše popovky o nukleární válce a Thatcherové?

Píšeš o depresivních věcech,

jako že nemáš peníze,

nebo se nemůžeš dívat v telce na Rockyho.

To není pravda.

Píšu o politice a Reaganomice a...

Javede, Javede.

Čtyři roky jsi strávil

brbláním o tom, že ti táta

nedovolí mít

Acorn Electron s 32-kilobytovou RAMkou.

Taky má 32-kilobytovou ROMku.

Já nemůžu zpívat o tobě a tvým tátovi,

nebo jo?

Taky tě nutí dělat výběrovky?

Ne. Dělám je sám pro sebe. Chci jít na výšku.

Když zvládnu výběrovky, dostanu se na výšku.

Je to moje jediná šance dostat se odtud.

Jsou čtyři ráno v New Yorku, půlnoc v Tokiu

a devět ráno tady v Londýně.

Posloucháte rádio LUVIC,

oficiální rádiovou stanici Luton Sixth Form College.

Jsem Colin Hand neboli ruka na gramofonu

a první lekcí tohoto roku

a předmětem je Lessons in Love.

První den. Začni na vrcholu a udrž se tam.

Poctivě studuj a nebudeš muset pracovat

celý život v továrně jako já.

Ano, tati.

Jestli chceš uspět,

sleduj židy ve své třídě.

Dělej to, co dělají židi.

Jsou velmi úspěšní lidé.

To je trochu rasistický, tati.

Je to pravda.

Ahoj!

Jsi tu, abys studoval, jasné?

Ženu ti najdu v pravý čas.

To nechej na mně.

A pamatuj, od holek se drž dál.

Následuj židy!

Je mi to fakt líto. Rozbil jsem to?

-Co je to? -The Boss.

Čí šéf?

Nás všech.

Tak, jsme tu všichni?

Jsem slečna Clayová

a chci od vás vědět, proč jste tady.

-Má někdo zájem? -Abychom složili zkoušky.

No, díky Maggie Thatcherové,

i když složíte zkoušky a dostanete diplom,

bude na vás čekat velmi málo míst.

Takže chci tuto přednášku pojmout tak,

abyste přišli na to, kde stojíte a co si myslíte.

Spisovatelé, které letos budeme probírat,

jsou nesmrtelní.

Jejich jména jsou stálice. Shakespeare, Dickens, Woolf.

Kdo z vás chce žít navěky jako oni?

Kdo chce být spisovatelem?

-Slečno Clayová? -Ano...

Eliza.

Nemá spisovatel za úkol strhnout oponu,

změnit svět?

Ano, to je dobrý začátek.

Spisovatelé, které obdivuji, dosáhli změn.

Říkají světu to, co by měl slyšet.

Jak se jmenuješ?

Javed.

Javede, jednou ses hlásil,

ale pak jsi dal ruku dolů.

Slečno Clayová, já píšu básně

a od svých deseti let píšu deník.

Ale není to nic zajímavého.

Tak proč to děláš?

Nevím.

Asi si jen tak zapisuju myšlenky.

Víte, u nás doma

nemá kromě táty nikdo právo na názor.

-Co bys chtěl, zlato? -Hranolky a fazole.

Tohle místo je zlé.

Jsou to Spojené národy všemožných kmenů.

Máme to gothiky a vyznavače Salt-N-Pepa,

tam jsou kluci z Wham!, holky z Bananaramy a...

pak je tu Eliza. Chytrá, smělá

aktivistka bojující za osvobození Nelsona Mandely.

No a pak jsem tu já.

Já nemám svůj kmen.

Oj.

Bilal Bezkámošů.

Co?

Co to píšeš?

-Nic. -Slohovku?

Už teď? Seš šprt nebo tak?

Ne, je to jen deník.

Pověz mi něco o Bossovi.

Bruce je přímé spojení s tím,