The Equalizer

Dva nejdůležitější dny vašeho života

jsou den, kdy jste se narodili, a den, kdy přijdete na to proč.

Zaměstnanec do stavebních služeb...

-Já myslel, žes to před týdnem dodělal. -Majitel chce příjezdovou cestu rozšířit.

Kdo platí...

Ten poroučí.

-Děkuju. -Jo, zatím.

-Nováčci musí dělat testy. -Jak u hasičů.

Ve svý bejvalý práci jsi asi nejezdil s ještěrkou, co, dědo?

Prokoukls mě.

Jak se vede, Jenny?

Teď už líp.

-Tak jak, pane McCalle? -Dobrý, Ralphie.

-S čím to máš? -S tuňákem.

-A chleba? -Celozrnnej, bezlepkovej.

-Dobře. A obloha? -Klíčky, avokádo a veganská majonéza.

Dobře.

V tom tuňákovi byla kost.

Co je? Brambory jsou zelenina.

-Mám rád křupavý. -Mrkev křupe. Sušený řasy křupou.

Jsem člověk, ne králík.

Když chceš dělat sekuriťáka, musíš zhubnout. A testy jsou za týden.

Chtěls, abych ti pomohl, ale když se sám nezapojíš...

-Jo. -Hele...

Pokrok, ne dokonalost.

-Bez brambůrků. -Bez brambůrků.

K čemu je chuť, ne?

STAŘEC A MOŘE

-Tak zatím. -Měj se, Billy.

Nasrat.

-Děkuju. -Nemáte zač.

Už tu rybu chytil?

Zrovna ji zasekl.

To je dost.

Je to velká ryba.

Ještě aby to vydržel.

To ne...

Rve se zuby nehty.

Možná už je moc starej.

Já myslel, že s rafinovaným cukrem skončíte.

-Skončím. -Kdy?

Kdykoliv.

Jo?

Škodí vám na hlasivky.

Tělo, mysl, duše, vzpomínáte?

Koupila jsem si mašinku na dema.

Jo? Určitě budete dobrá.

Proč to říkáte?

Intuice.

Tak zatím, Jakeu.

Zatím, zlato.

Dejte vědět, jak to dopadne s rybou.

-Dobře. -Tak nashle.

Hej!

Dlužíš mi stovku. Sleduj...

Dědo, sázíme se, cos předtím dělal.

Čím ses živil.

Podle mě pojistky, žádosti a tak.

Ne, dělal s akciema, na Wall Streetu.

Byl jsem Pip.

Pimp, jako pasák?

Ne pimp, Pip. P-I-P.

Kurva, co je Pip?

Proč mluvíš tak sprostě?

Jako Gladys Knight and the Pips. Tohle.

Podívej!

-Ale jdi. -Přestaň.

-Přestaň. -Teď to nedělej. Nedělej to.

Dobrý.

-Ta otočka? -Cože?

-Moment. -Pískání!

Kecálisto. Já si to dohledám.

-Už si to hledám. Hele. -Najdi to.

Kterej z nich jseš?

Ten napravo.

Opakovat!

Tohle není on.

Je, a má afro.

-Je plešatej. -Tak měl paruku.

-To je hustý. -To je on.

Hergot, holka, už ať jseš tady!

To je noc k posrání, Jakeu.

Jo, tady je to ostrý, zlato.

Tu máš.

Díky.

Už ji chytil?

-Tu rybu. -No jo. Ano, chytil.

Šťastnej konec.

Ne tak docela.

Stařec si rybu přivázal k boku loďky,

musel veslovat ke břehu,

ryba do vody krvácela,

připluli žraloci

a sežrali rybu, že nic nezbylo.

Takže to bylo na nic, ne?

Ne. Záleží na úhlu pohledu.

Stařec se střetl s největším nepřítelem, když myslel, že to už nezažije.

A v té rybě viděl sám sebe.

Vážil si jí

tím víc, čím víc bojovala.

Proč tu rybu nepustil?

Stařec musí být stařec. Ryba musí být ryba.

Člověk musí na světě být to, co je.

Děj se co děj.

Máš klienta.

Nechci.

Cože?

Nikoho jinýho nemáš?

Chce tebe.

Ale tenhle zákazník je prase.

Čeká venku.

-Kolik, Jakeu? -To neřeš.

-Běž vydělávat. -Dík, Jakeu.

Jak se máš, broučku? Chceš si užít?

No tak. Zaber, zaber.

Zaber! Zaber!

No tak, no tak.

Osm, sedm, šest, pět,

čtyři, čtyři, čtyři.

Ale no tak. Dělej.

-Nejde to. -Že nejde?

Co kdybych to byl já?

Necháš mě otrávit se kouřem? Mám 86 kilo.

Jak mě vytáhneš z hořícího domu, když neutáhneš pneumatiku na 20 metrů?

Nejsem dost silnej.

Nepochybuj o sobě, hochu. Pochyby zabíjí. Seber se.

Seber se, seber se.

Hyjé, hyjé!

Připravit, pozor,

teď!

Dělej. Kdo chce bejt sekuriťák?

Já!

-Kdo bude sekuriťák? -Já!

Kdo bude sekuriťák?

-To je ono! -Já!

To se mi líbí. Tak znovu.

Plná jedu, jak to máte ráda.

Máte narozky?

Ne, to je od jednoho z práce. Nechci to vyhazovat.

Všechno nejlepší jednomu z práce!

Kolik vám je?

Kolik vám je?

Na tom nesejde.

Pardon, porušuju pravidla, co?

Ne, ne. Pojďte, posaďte se.

Posaďte se.

Posaďte se.

Tak jo.

-No tak, posaďte se. -Tak jo.

Určitě vás neruším?

Ne.

Tak?

Já nevím.

Jen jsem zatoužila po klidným hlasu.

Než se to všecko zblázní.

Aha.

Jsem Teri.

Bob.

To je slušný.

Nevypadáte na Boba.

Vážně? Děkuju.

Vypadáte jako Robert.

Robert čte takovýhle knížky.

Bob kouká na telku.

Mý pravý jméno je Alina.

Co máte s obličejem?

Taková blbost.

Není to profesionální. Jen mi řekněte, co vy na to.

Alina "Teri" Moje písničky

Zpěvačka Alina.

Oba víme, co doopravdy jsem.

Myslím, že můžete být tím, čím chcete.

Ve vašem světě možná, Roberte.

V tom mým to tak nechodí.

Změňte svůj svět.

Nemáte prstýnek.

-Na prsteníčku nemáte snubák. -Ne.

Doma žádná paní Robertová?

Ne.

Byla někdy?

Jednou.

Zlomil jste jí srdce?

To ona mně.

Znám hodně vdovců.

Je to vidět na očích.

Není to smutek.

Spíš něco jako...

ztráta, víte?

To pořád čtete?

Žena četla.

Prokousávala se Stovkou knih, které by si měl každý přečíst.

Došla až k devadesát sedmičce, tak jsem si řekl,

že to zkusím.

Že si budeme mít o čem povídat, až zase budeme spolu.

-Páni, sto knih! -Jo.

Ježkovy voči.

Kolik jste jich přečetl, Roberte?

Devadesát jedna.

Pardon za ten krám.

Ale jednadevadesát knih.