Dune

Sny jsou vzkazy z hlubin.

Má planeta Arrakis je tak krásná, když je slunce nízko.

Jak zapadá za písky,

je ve vzduchu vidět koření.

Když se smráká, přistávají kombajny na koření.

Cizinci závodí s časem, aby se vyhnuli dennímu žáru.

Před očima nám pustoší naše území.

Nepoznala jsem nic než jejich krutost vůči mému lidu.

Ti cizinci, Harkonnenové, přišli dávno předtím, než jsem se narodila.

Tím, že ovládli produkci koření, nehorázně zbohatli.

Jsou bohatší než sám imperátor.

Naši bojovníci nedokázali zbavit Arrakis Harkonnenů,

ti ale jednoho dne na základě imperátorova výnosu odešli.

Proč zvolil imperátor tento postup?

A kdo budou naši další utlačovatelé?

DUNA PRVNÍ ČÁST

ROK 10191

CALADAN RODNÝ SVĚT RODU ATREIDŮ

Dobře že jsi brzo vzhůru.

Vezmi si společenský oděv, přijede imperátorův posel.

Společenský oděv?

Vojenský?

Slavnostní.

K čemu to všechno, když už je to rozhodnuté?

Je to obřad.

Děkuji.

Jestli ji chceš, přiměj mě k tomu.

Použij Hlas.

Mami, teď jsem vstal.

Dej mi tu vodu.

Sklenice tě neslyší. Poruč to mně.

Dej mi tu vodu.

Skoro.

Skoro?

Naučit se benegesseritskému umu trvá léta, Paule.

Vypadáš unaveně.

Další sny?

Ne.

Kvůli extrémním teplotám a zrádným změnám počasí

je na Arrakisu život mimo města skutečně nevlídný.

Písečné bouře jsou tak silné, že proříznou kov.

Pouze domorodé kmeny známé jako fremeni

se adaptovaly natolik, že přežijí.

Obývají přednostně ty nejvzdálenější končiny Arrakisu,

kde se o hlubiny pouště dělí s obřími písečnými červy,

kterým fremeni říkají šaj-hulúd.

Vlivem dlouhodobého působení koření získal kmen charakteristické modré oči,

Ibádovy oči.

Dále se o fremenech ví

už jen to, že jsou nebezpeční a nespolehliví.

Kvůli útokům fremenů je těžba koření nesmírně nebezpečná.

Pro fremeny je koření posvátný halucinogen,

který zachovává život a ohromně prospívá zdraví.

V Impériu používají koření navigátoři Kosmické gildy,

aby našli bezpečné trasy mezi hvězdami.

Mezihvězdné cestování není bez koření možné,

čímž se z koření stala s přehledem nejcennější látka ve vesmíru.

Usmívej se, Gurney.

Já se usmívám.

Kolik je bude stát trmácet se až sem kvůli té formalitě?

Tři gildovní navigátoři.

Celkem 1,46 milionu, 62 solárů, se zpáteční cestou.

Z milosti Shaddama IV. z rodu Corrinů,

vládce Trůnu zlatého lva,

pádišáha imperátora známého vesmíru,

stojím před vámi jako posel změny.

Svědky nám jsou příslušníci imperiálního dvora,

zástupci Kosmické gildy a sestra Bene Gesseritu.

Imperátor promluvil.

„Rod Atreidů okamžitě převezme vládu nad Arrakisem

a bude sloužit jako jeho správce.“

Přijímáte?

Jsme rod Atreidů.

Žádnou výzvu nenecháme bez odpovědi, žádnou víru nezradíme.

Imperátor po nás chce, abychom na Arrakis přinesli mír.

Rod Atreidů přijímá.

Atreides!

Atreides!

Vaši pečeť.

Takže vyřízeno?

Vyřízeno.

- Jak to šlo? - Stabilizátory jsou moc volné.

- Doladíme to. - Děkuji, příteli.

Jasně.

Duncane.

Hochu můj.

Zdar.

Paule, hochu můj.

Zítra poletíš na Arrakis.

S průzkumným týmem.

Ano, zítra letím na Arrakis s průzkumným týmem.

Chtěl bych, abys mě vzal s sebou.

Vážně?

To je smůla. Protože ne.

Duncane.

Chcete mě dostat před vojenský soud?

Copak je?

Můžu se ti s něčím svěřit?

Kdykoliv. To víte.

Zdály se mi sny.

O Arrakisu a o fremenech.

Aha.

No a?

Viděl jsem tebe.

S fremeny.

Takže je najdu.

Vidíte. To je dobré znamení, ne?

Lanville!

Viděl jsem tě ležet mrtvého.

Padlého v boji.

Měl jsem pocit, že kdybych tam byl,

byl bys naživu.

Tak za prvé, já neumřu.

Nebereš mě vážně.

Tak proto chcete se mnou.

Poslyšte.

Ze snů jsou hezké příběhy,

ale vše důležité se děje, když jsme vzhůru.

Protože pak je to na nás.

Podívejme. Narostly vám svaly?

Vážně?

Ne.

Jo a...

Na shledanou na Arrakisu.

Otče, chtěl bych letět s Duncanem Idahem na průzkumnou výpravu na Arrakis.

Znám fremenštinu, budu přínosem.

Nepřipadá v úvahu.

Poletíš za pár týdnů jako my ostatní.

Celý život trénuji.

Jaký to má smysl,

- když nemůžu čelit rizikům? - Víš proč, Paule.

Jsi budoucností rodu Atreidů.

A dědeček bojoval s býky pro zábavu!

Ano.

A podívej se, jak dopadl.

Potřebuji tě po svém boku.

Na Arrakisu budeme čelit obrovskému nebezpečí.

Jakému nebezpečí?

Fremenům? Poušti?

Politickému nebezpečí.

Velkorody od nás očekávají vůdcovství, a to imperátora ohrožuje.

Tím, že Arrakis odebere Harkonnenům a předá ho nám,

připravuje půdu pro válku,

která oba rody oslabí.

Pokud se ale udržíme a využijeme skutečnou sílu Arrakisu,

můžeme být silnější než kdy jindy.

Co to znamená?

Těžit koření, držet fremeny tam, kam patří?

- Budeme jako Harkonnenové. - Ne.

Navážeme s fremeny spojenectví.

Proto jsem Duncana poslal, aby to zařídil.

Tady na Caladanu jsme vládli silou vzduchu a silou moře.

Na Arrakisu musíme rozvíjet sílu pouště.

Chci, abys seděl v mé radě.

Naučil se to, co dělám.

Co když nejsem, tati?

Co nejsi?

Budoucností rodu Atreidů.

Také jsem svému otci řekl, že tohle nechci.

Chtěl jsem být pilotem.

Tos mi nikdy neřekl.

Tvůj dědeček řekl: „Velký muž neusiluje o vůdcovství.

Je k němu povolán a odpoví.“

A pokud je tvá odpověď ne,

i tak budeš to jediné, co jsem potřeboval, abys byl,

můj syn.

Já si k tomu našel svou vlastní cestu. Třeba si najdeš tu svou.

Kvůli jejich památce

to zkus.

Nestůj zády ke dveřím.

Kolikrát ti to mám říkat?

Poznal bych tě podle kroků, Gurney Hallecku.

Někdo by mohl mé rázování napodobit.

Poznám ten rozdíl.

Ty jsi ten nový zbrojmistr?

Když je Duncan Idaho pryč, musím se vynasnažit já.

Zvol si zbraň.

Měl jsem náročný den, Gurney.

Radši něco zazpívej.

To je nezdvořilé.

Tak pojď.

Tak pojď.

Stařešino.

Pomalý kinžál štít propouští.

Dnes nemám náladu.

- Náladu? - Jo.

Jakoupak náladu?

Bojuje se, když je třeba, bez ohledu na náladu.

Tak bojuj!

Dělej!

Mám tě.

Ano.

Ale podívej se dolů, můj pane.

Smrt by nás spojila.

Koukám, žes našel náladu.

Bude to tak zlé?

Ty to nechápeš, že ne?

Nechápeš závažnost toho, co se nám děje.

80 let patřil Arrakis rodu Harkonnenů.

80 let vlastnictví ložisek koření.