Love in Slow Motion (أحبك من زمان)

Jsou tak roztomilá.

To ano.

Tohle vypadá nevinně.

Podívej na ty ručičky.

To je zlobivé.

- Z toho bude lump. - Je malinký.

- Je poznat, že bude zlobit. - Drzoun.

Jsou strašně roztomilá, Džawáde.

Podívej, tohle si hraje s nožičkou.

Z toho bude zlobivý kluk, až vyroste.

Jsou tak roztomilá.

Prosím, Bože.

Dej mi manžela, se kterým bych měla miminko.

Ne.

Nechci jen jedno miminko.

Chci spoustu dětí.

Hromadu dětí.

Prosím, Bože.

Nezírej na mě.

No tak, Džawáde, Nezírej.

Já tě tu nechám. Ale vážně!

Džawáde, přestaň!

- Víš, že jsi pro mě jako bratr. - Dobře. Fajn, Hajo. Jsme jen přátelé.

Přidej, nebo bude vyvádět.

Víš, že je šílená, a já na to nemám.

- Džawáde, můžeme se vyfotit? - Jistě.

Dělej.

Díky, pardon, jdeme pozdě.

- Džawáde! Selfie? - Jistě.

- Džawáde, dělej! - Já taky.

- Jo. - Zabije nás. Je šílená.

Běž napřed. Hned přijdu.

- Dobře. - Ještě jednu, prosím.

Dobře.

Páni!

Je všechno, jak má?

- Kde jsi? Jdeš pozdě! - Promiň, zlato.

Promiň. Paní doktorko, tak co? Je v pořádku?

Tady je napsané pohlaví miminka.

Vaše sestra chce tajemství svěřit vám.

- Tak to otevři! Na co čekáš? - Dobře.

Tak jo.

Je to kluk?

Holka? Prosím, řekni, že kluk. Nechci to vědět!

- Neříkej to! - Ne, řekni to!

To nic.

Jsi šťastná, viď? Máš takovou radost!

Tvoje mladší sestřička má dítě, zatímco ty jsi ve 35 pořád single, co?

Perfect.

Tak jo.

Tak za prvé, ještě mi není 35. Pořád mám spoustu času.

A kdo říká, že nechci mít rodinu a děti?

A spoustu.

Akorát nechápu, jak to,

že všichni okolo našli toho pravého, jenom já ne.

Buď mám vážně smůlu,

nebo jsem ještě nenašla pana dokonalého.

Ale jedno vím jistě.

Chci mít miminko.

- Dej se do kupy a měj rozum. - Teto!

No jen se nedělej!

Víš, proč nejsem vdaná?

- Ne. - Čekám na tebe!

Tvoje máma by řekla, že jsem tě nenaučila hledat!

- Co je? - Máš krásnou rtěnku.

- Fakt? Děkuju. - Vážně.

- Dost. Řekni jí něco. - Běžte!

Půjdu za Kubou. Je od rána sám.

No jistě, Kuba! Kuba je nejdůležitější!

Běž za ním, ať není smutný!

Na nikom jiném ti nezáleží!

Hodný kluk.

Pojď, plácnem si.

Nechápu, co má teta proti Kubovi. Vždyť o nic nejde.

Někdo má kočku, někdo zase psa,

já mám Kubu.

Ano, je pro mě jako syn.

Mám ho strašně ráda. Nikdo mě nebaví jako on.

Umí mě rozesmát, hrajeme si, povídáme…

Klidně si řekněte, že jsem blázen. Proč ne?

Už se nesou těstoviny.

Hajo! Šup, sestra má hlad!

- Páni! To voní! - Ale jdi. Já říkala, že nechci jíst!

Potřebuješ to ty i dítě.

Nechci jíst! Je mi špatně. Řekni jí to. Nemůžu!

Tak ji nech, když nechce jíst.

Chce mě krmit násilím! Už to cítím! Je mi zle!

Nech ji být.

- Kdy přijede tvůj muž? - Za týden.

Nech mě. Tak nechci jíst.

Tak jo. Mám pro vás dobrou zprávu.

- Ano? - A co?

Mám svou první hlavní roli.

- No ne! Vážně? - Jo!

- Fakt? - Páni!

I Kuba je nadšený!

Gratuluju!

Páni, blahopřejeme!

Díky, ale budeme měsíc natáčet na Maledivách.

No pane jo!

Na Maledivách?

To je boží!

Maledivy?

Budeš skvělý. Uvidíš.

Jo, je to skvělý film.

Romantický, velký projekt.

Pane jo! Super. Vážně?

Jsem trochu nervózní.

Ale jdi. Nebuď nervózní. To zvládneš.

To mi věř. A vy dvě mi věřte taky, jasné?

Uvidíte, že bude můj nejlepší kamarád největší filmová hvězda

v celém Perském zálivu. To si pište.

Plácnem si, Kubo!

Hodný kluk!

Nejlepší kamarád!

To je ale divné.

Co? Řekla jsem něco?

Něco překvapivého? Něco nového?

Vždycky jste byli hotový pár.

Co je na tom divného?

Znáte se líp než sami sebe.

Tak se vezměte.

No tak! A mějte dítě. Místo tady Kuby!

Hajo.

Jsou ještě těstoviny? Nechci se probudit hladová.

Dejte mi minutku, ano?

Musím to…

Tady!

Co to znamená?

Že se známe odmalička.

Ví o mně všechno a já vím… prostě…

Já a Džawád spolu?

To je jako…

Prostě…

Ne. To nejde.

Ty jsi neodletěl?

Ne.

A ani neodletím. A víš proč?

Proč?

Protože když jsem zavíral kufr,

něco mi chybělo.

Říkal jsem si: „Co mi tu chybí?“

A najednou…

jsem před sebou uviděl tebe.

Chyběla jsi mi ty, i když jsi byla vždycky se mnou.

Ty.

- Čemu se směješ? - Promiň, Džawáde.

To nejde. Děláš hrozné drama.

Dělat dneska takové scény?

A proč u toho tak funíš? To nechápu.

Byla chyba s tebou zkoušet.

Tak velká role, a ty se mi směješ?

Džawáde, hej… No tak!

Vždycky se naštveš a jdeš pryč. Klid.

Dělám to pro tebe. Takhle nehraj, zlato.

Vyjádři lásku očima. Nejen slovy. Jasné? Tak znovu.

Pojď si to…

zkusit znovu. Běž.

Ne, promiň, fakt.

Tak pojď.

Nedívej se na mě tak.

Šup.

Ty jsi neodletěl?

Protože když jsem zavíral kufr,

měl jsem pocit, že mi něco chybí.

Říkal jsem si: „Co mi tu chybí?“

A najednou jsem před sebou uviděl tebe.

Tebe.

Chyběla jsi mi ty, i když jsi byla vždycky se mnou.

Miluju tě, Hajo.

Vezmeš si mě?

No…

Teď jsi to řekl vážně dobře, Džawáde. Upřímně.

Hrál jsi úplně jinak než předtím.

Bylo to úžasné. Ale…

Kde to je? To ve scénáři není. Já…

Protože to nebylo hrané.

Nemůžeme být spolu?

Ale my jsme přece pořád spolu, ne?

Hajo, myslím to vážně.

Ne. Nechci riskovat, že tě ztratím.

Vůbec. Nefungovalo by to.

Proč ne? Třeba by to fungovalo. Nikdy nevíš.

Určitě ne. Všichni nás do toho tlačí.

Chtějí, abychom našli svého vyvo…

Hind!

Kdo je Hind?

Moje kamarádka. Je jako ty.

Má stejný styl, názory a taky mluví jako ty.

Bude se ti líbit.

Kdybys měl ty nějakého kamaráda,

třeba z posilky nebo z práce, taky nás představ.

Můžeme si navzájem vypomoct.

Jo?

Ahoj Hind.

Paní doktorko. Jak je?

Ahoj Džawáde.

Posaď se.

Ano?

Dám si kuřecí prsa s bílou rýží, bez oleje, prosím.