FROM

Viděli jste...

-Slyším jejich hlasy. -Saro, pověz mi, cos udělala.

Nechala jsem otevřené dveře.

Mám v suterénu kostela spoutanou Saru.

Řekni, že je to vtip.

Ta holka může být klíčem ke všemu.

Ta holka nás možná všechny dostane domů.

Projdeme se.

Musíme se otočit. Musíme odsud.

-Zastavte! -Vraťte se na místa!

Dopadne to špatně, jestli...

Zastavte, sakra!

Tak nastupovat. Honem.

Uvědomujete si, že ty lidi zabijete?

-Haló? -Kde jste?

To je Jim?

Tvoje žena by tu jámu kopat neměla, Jime.

Nepřemýšlíš někdy, jestli Abby neměla pravdu?

Co když je to celé jen sen?

Moje krev je teď tvoje.

-Kdo byl v mém pokoji? -Prosím?

Někdo tady byl a něco vzal.

Včera jsem tady asi viděla Jadea a malého Matthewse.

Ty mě neposloucháš.

Ne, poslouchám, a posílám tě do prdele.

Obyvatelé nechodí ozbrojení. To je pravidlo.

No...

pravidla se měněj.

Ty dráty nejsou napojené na nic. Jen tak visely od stropu.

Tabitho, musíme toho spolu tolik probrat.

-Viděla jsem něco, co tam nebylo. -Co?

Viděla jsem dvě děti.

Stály na silnici a zíraly na mě.

Haló? Je tady někdo?

Ahoj, Kenny.

Tady máme společenskou místnost

a dole budete mít hezký vlastní velký pokoj.

Pojďte dál.

Ne.

Tady se mi nelíbí. Moc slunečno.

Chci domů.

Ne, tati, to ne. Je to tady moc hezké.

A tady je perfektní stolek, kde můžeme hrát šachy.

Budeme tu bydlet spolu?

Nechám vás chvilku o samotě, ano?

-Díky. -Jasně.

Hele, tati...

S mámou budeme jen o pár domů vedle.

A každý den tě budeme navštěvovat.

Je ale moc důležité,

abys byl někde, kde nebudeš moct v noci otevřít dveře.

Tati, po tom, co se stalo včera...

Takhle je to bezpečnější.

Ne.

-Já jít domů. -Přestaň.

Jsi nemocný.

Až se uzdravíš, zase se vrátíš domů.

Uzdravím se brzy.

Samozřejmě.

Tak už nevyváděj.

Běž.

Skočím pro zbytek věcí.

Kenny.

-Šerife Boyde. -Všechno v pořádku?

Jo, jen stěhujeme tátu.

Prý jste včera v noci měli drama.

Ty věci klepaly na dveře.

Myslel si, že...

že to venku jsou jeho bratři.

Máma ho chtěla zastavit, ale...

odstrčil ji.

Bylo to...

Jo, to...

Je to těžké.

Poprvé vidět rodiče, jak se trápí.

Jo.

Tohle místo...

Lidé tady moc nedrží při sobě.

Všichni jsou vystrašení a zmatení.

Armáda mě ale naučila, že je vždycky dobré mít nějaký vzor.

Lidi, co vypadají, že vědí, co dělají.

O nic jiného se tady nesnažím.

Vypadá to, že ti to fakt jde.

Hodila by se mi pomoc.

Uvítal bych zástupce, co mi bude krýt záda.

Co ty na to?

Láká?

-Láká, co? -Jo. No...

Šerife Boyde.

Musíš něco vidět.

-Nepočká to? Musím... -Ne.

Musíš to vidět hned.

CESTA VEN II. 4. díl: Ztracená cesta

Hele, budu dělat čaj. Chceš taky?

-Jsi v pohodě? -Ahoj.

Jo, fajn.

Stalo se to zase, že jo? Něco jsi viděla.

Pohlídáš na chvíli Ethana? Musím si promluvit s tátou.

Mami, mně to říct můžeš.

Já vím.

Ano. Stalo se to zase.

Něco jsem viděla, ale... Hele, jsem v pohodě.

A ty taky, že jo?

-Všechno je fajn. -Jo.

Jen si musím promluvit s tátou.

-Dobře. -Dobře.

Hned jsem zpátky.

-Kam to máma jde? -Jde...

Kristepane!

To teď bydlíte tady?

-Náš dům se zřítil. -Co?

Aspoň jste nějaký měli. Zbořili jste si ho sami.

Hele, klid.

Konečně vypadli ty tři smradlaví hipíci z komuny,

a teď mám na krku vás.

-Pořád chceš jít za Victorem? -Jo.

Předtím jsem šel sem...

a byla tady ona.

Necháš nás na chvilku?

-Co? -Musím si s ní promluvit.

O samotě. Počkej na mě nahoře.

Prosím tě, Kenny. Nech to na mně.

Fajn.

Fajn.

-Jsem ráda, že jsi v pořádku. -To je diskutabilní.

Mám na tebe tak tisíc otázek.

Co se s tebou stalo?

Když jsi mě strčila do toho stromu, kam jsi zmizela?

-Šla jsem hned za tebou. -A?

A pak jsem se ocitla tady.

Takže ty...

-Ty jsi tady od toho dne? -Nic jiného mě nenapadlo.

Kde ses ocitl ty?

To je...

Jak jsi to věděla?

Jak jsi věděla, co je ten strom zač?

Řekl mi to ten chlapec.

Stál tam na kopci, celý v bílém.

Říkal, že Nathan měl pravdu, že se teď tohle místo zlobí.

Ale že v tom stromě budeme v bezpečí.

Takže ten chlapec patří k hlasům, co slyšíš?

Ne.

Ne, tohle bylo jiné.

Podle mě je tady uvězněný jako my.

Chce nám pomoct, ale neví jak.

To teda.

Hele...

Jsem rád, že jsi zpátky. Vážně.

Ale ty tady,

to zadělává na průser. Musíme vymyslet, co s tím dál.

Víš, co musíš udělat.

To nepřipadá v úvahu.

Boyde, je to nevyhnutelné.

Věděls to, když jsi mě vzal s sebou.

Tady už dál žít nemůžu.

Hele, zatím čekej. Jo?

Promluvím si s Kennym. Čekej tady.

Boyde.

Tys Kennymu neřekl,

co se tu noc na klinice stalo?

Ne.

Co se tady děje?

Hele...

Řeknu to co nejotevřeněji.

Sara...

je s tímhle místem unikátně propojená.

Něco tady s ní komunikuje.

-Jak? -Slyší hlasy.

Vím, jak to zní.

-Věř mi. Když otec Khatri... -On o tom věděl?

Otec Khatri ji zavřel v suterénu.

Nathan za ním ten den přišel. Dělal si starosti.

Bál se, že by mohla někomu ublížit.

Tak ji otec Khatri vyslýchal,

a našel důkaz, že k ní něco tady promlouvá.

Využívá ji to jako...

Jako figurku.

Říkal si, že jestli ji tady něco využívá,

jestli je s tímhle místem vážně propojená,

můžeme pomocí toho odhalit, co je tohle místo vlastně zač.

Já to...

Takže ona byla od smrti otce Khatriho tam dole?

Ne.

Vzal jsem ji s sebou do lesa.

Ježíši, já...

Hele, když šlo do tuhého, přežil jsem to jen díky ní.

Ta holka dole mi zachránila život. A já vím, že spáchala zlé věci,

příšerné věci, ale tohle místo, Kenny,

umí člověka přesvědčit, že je dělá z dobrého důvodu.

Zabila vlastního bratra.

-Chtěla zabít devítiletého kluka. -Ano, já vím!

Vážně? Vždyť jsi lhal. Lhals všem, lhals mě.

Jo, fajn.

Máš pravdu. Vím, že udělala něco neodpustitelného,

ale když zabila ty lidi...

Lidi?

-Snad jen Nathana. -Jo, jasně.

Málem... Ethana. Chápeš, jak to myslím, ne?

Kenny!

Boyde, co bude, až se to dozvědí ostatní?