FROM

Viděli jste...

Tabby, ať je to cokoliv, je to skutečné a trčíme tady.

Říkáte, že jsem se ocitl ve městě, odkud se nedá odjet,

a že každou noc po západu slunce z lesa vylezou příšery?

Chlap chrání svoji rodinu, Franku!

Otevři oči a dívej se! Vidíš, cos udělal? Dívej se na ně!

Kéž by sis mohl truchlení dovolit, jenže nemůžeš, Boyde.

Tihle lidé tě potřebují.

Musíš ty lidi dovést domů.

Ne!

Vydrž.

Stromy opadávají.

Je to špatné, že opadávají?

Když se tady něco mění, obvykle to špatné je.

Bouře nám zničila půlku úrody.

S těmi novými lidmi budeme muset zvážit příděly.

Včera v noci se Elgin málem utopil ve spánku.

Cože?

Donno, řekli mi, že děti mít nemůžu.

Po všem, cos viděla, nedokážeš přijmout zázrak?

-Viděla jsem něco, co tam nebylo. -Co?

Viděla jsem dvě děti.

Stály na silnici a zíraly na mě.

Tu noc, kdy se staly ty zlé věci,

matka šla zachránit děti zavřené ve věži.

-Mami! -Co se děje? Julie!

Co když Julii zachráním jen tak, že najdu tu věž?

-Tabby... -Musím to zkusit, Jime, prosím tě.

Je to pasážový strom. Tu máš.

Matka říkala, že vede k věži za dětmi.

Kdykoliv vidím něco fakt divnýho, zahlídnu i tohle.

Tabitha ti řekla, že ten symbol viděla dole v chodbách.

Pokud se dají někde najít odpovědi, budou právě tam.

Vše bylo v pohodě, dokud ses nevydal do lesa.

Tohle mi pomůže všechno napravit.

Tvým strachem se les neživí, Boyde.

Ale nadějí.

Vzdej to, Boyde.

Když neumřou dnes, umřou prostě zítra.

Ne.

Mě nezlomíš. Slyšíš to?

Mě kurva nezlomíš!

Mrzí mě to. Jinak to nejde.

-Kde to jsem? -V nemocnici sv. Antonína.

Před třemi dny vás dva turisté našli v lese.

Ležela jste v bezvědomí na cestě.

Nemocnice sv. Antonína. Kde přesně?

Jste v Camdenu.

Maine.

Řeknete mi své jméno?

Co?

Neměla jste u sebe doklady.

Můžete mi říct, co se vám stalo?

Odkud máte ty šrámy a rány?

Já...

-Radši se posaďte. -Nechci.

Nebojte se.

Nikdo vám neublíží.

Můžeme někomu zavolat?

Příbuzným?

Ne.

Doktorko Brodyová?

Jede sem policie.

Děkuju.

-Proč...? -Je to jen formalita.

Hlavní je, abyste byla v pořádku, nic víc.

Když už jste se probrala, ráda bych udělala pár testů,

jestli můžeme. Zvládnete to?

Na chvilku musím pryč,

ale budu tady na patře.

Odpočívejte tady, ano?

Hej!

Co tam lezete?

Cos myslel tím, že to jinak nejde?

Nechte ho bejt.

-Moc se omlouvám. -Jste normální?

Pardon.

CESTA VEN III. 1. díl: Střepy

Neměla by to dělat Kristi?

Kristi má jiný starosti.

Musí se starat o Marielle.

Jistě.

Jak na tom vůbec jsou? Marielle, Randall a Julie?

Asi fajn.

Co?

To, že dokážeš cokoliv označit za "fajn",

je až k neuvěření.

Pořád žijeme, ne?

Tři dny dozadu tě někdo odsud chtěl zabít.

Půlka města se pořád bojí usnout,

jídlo mizí a nové nemáte,

a možná sis ani nevšiml...

začíná se ochlazovat.

No jo, máme deky.

No jo, jasně, na deky bych zapomněl.

Dobrý. Tak to o nic nejde.

Co mám jako dělat?

Bít na poplach? Vyvolat paniku?

Možná by panikařit měli.

Možná bys měl panikařit ty.

Když jsem byl v té síni,

než jsem rozbil tu hrací skříňku,

ta věc, co mi říkala,

abych to vzdal,

že se les živí nadějí...

Ta věc, ať to bylo cokoliv, rozhodně nebyla moje žena.

Tak co jsi ty?

Na to asi musíš přijít ty sám, Boyde.

Ne!

Ne! Pusťte mě!

Musíme jí pomoct! Ne! Pusťte mě!

Pusťte mě!

Ne! Pusťte mě!

Ethane!

Všude jsme tě hledali.

Tys jim to řekl, že jo?

-Hej! Mluvím s tebou. -Proč jsi jim to řekl?

Musíme hledat mámu!

Nemůžeme ji tam nechat!

-Musíme něco udělat! -Já vím.

Teď běž dovnitř, jo? Běž.

Tati!

Tys ho našel.

Dobře.

Hele, já...

Jo, půjdu se projít.

Julie!

Ty za to nemůžeš, tati. Za nic z tohohle.

Jime?

Víš, že tohle nemůžeš.

Neměl jsem ji pouštět. Nehodlám tady sedět...

Jime, v noci do lesa nemůžeš.

Můj syn právě utekl, aby se ji vydal hledat sám.

Dcera se mnou pořád odmítá mluvit o tom,

co se jí stalo, když byla...

Moje děti potřebujou mámu. Co mám dělat?

-Netuším. Ale tohle ne. -Vezmu si do stanu talisman.

Jime, počkej!

Poslouchej. Já... Jime!

To už jsem zkoušel, když jsem byl v lese se Sarou.

A stan nám bůhvíco odtáhlo bůhvíkam.

Vrátil ses v pořádku.

-Jo, ale měl jsem namále. -Nehodlám se o tom bavit!

Oba víme, že touhle dobou je dost možná...

Ne!

S tím se běž vysrat.

Co se děje?

-Jdu pátrat po svojí ženě. -Hele, počkej chvilku.

Jestli vážně půjdeš, je bezpečnější cesta.

Dělej! Už seš tam skoro hodinu!

Ještě chvilku!

Tos říkala před čtvrt hodinou! Dělej!

Už to nevydržím!

Dělej! Co tam blbneš?

Už tak dostáváš dvojitý příděly

a teď ještě okupuješ koupelnu.

-Kroť se, Nicky. -Polib mi, Claro.

Hej! Děje se něco?

To si teda piš! Můžu se pochcat.

Ať si trhne.

Seš v pohodě?

Jo, dobrý.

Zlato, fakt musíš něco sníst.

Jasně, jen...

Mám teď žaludek jako na vodě.

Odpočinu si.

Teď mi děláte starosti dva.

Spraví se to.

Prvních pár měsíců bývá těžkých, ale...

-Jo. -Ona to zvládne.

Ellisi, máme práci.

Není na sklizeň moc brzo?

Bouřka už nám vzala půlku.

Nechci čekat, až nám zmrzne i to málo, co nám zbývá.

Vyspal se už?

Nevím.

Máme teď větší problémy.

Vezmi pár lidí a přijďte na pole.

Než jsme se Sarou našli v lese ten maják,

začali jsme v tý kamenný boudě, kde jsem našel talismany.

Taky jsme byli ve stanu, co se přesunul bůhvíkam.

Ale když každé ráno začneš v boudě,

budeš aspoň blíž tomu, co hledáš,

a budeš se mít kam vrátit na noc, abys ji přežil.

To zní dobře. Díky.

Počkat. Říkals, že jste se tam se Sarou utábořili?

Jo, proč?

Půjdu tam s ním.

Můžeme si promluvit venku?

Hej!

Hele, vím, co mi řekneš.

Samotného ho tam ale pustit nemůžeme.

Chápu, proč se bojíš se tam vrátit...

-Já se nebojím... -Jo! Jo, bojíš.

A máš pro to plno důvodů, Boyde.

Někdo se ale musí postarat, že se Jim vrátí celý.

Vím, jaké to je přijít tady o rodiče.

Nedopustím, aby Julie a Ethan přišli v jednom týdnu o oba.

Nemůžeme věčně jen čekat, Boyde.

Co to...?