His House

Pojď. Pojď sem.

Já tě ochráním.

Nyagak!

Mami!

To byl sen.

O čem se ti zdálo?

O našem svatebním dni.

To vysvětluje ty výkřiky.

- Máte přijít do tělocvičny. - Proč?

Nedělej si plané naděje.

Pošlou vás zpět na smrt.

Tak to ti bastardi dělají vždy.

A co to dítě?

Přišli o ni vloni.

Blahopřejeme.

Když budete mít štěstí, tak budete dnes propuštěni z vazby.

Dnes?

Je to na kauci, pane a paní Majurovi.

Jakožto žadatelé o azyl budete propuštěni na kauci. Ne jako občané, zatím.

Oba tomu rozumíte?

Do té doby musíte splňovat určité podmínky.

Pokud se vám je nepodaří splnit, i třeba jen jednou,

vrátíte se do vazby.

Váš případ může být zamítnut a budete posláni zpět.

Rozumíte?

Tak fajn. Dobrá, tak podmínky. Každý týden se musíte hlásit a my vás budeme hodnotit.

Nesmíte zmeškat jediné hlášení. Řekněte ano, pokud rozumíte, prosím.

- Ano. - Ano. Ano.

Týdně vám bude poskytnuta finanční podpora ve výši 74 liber.

Nemáte povolení pracovat a ani jinak

své příjmy doplňovat. Pokud, rozumíte, řekněte ano.

- Ano. - Ano.

Poslední podmínka.

Budete posláni do domova dle našeho výběru.

Na této adrese musíte bydlet.

Z této adresy se nesmíte odstěhovat.

Nyní je to váš domov.

- A pokud rozumíte, řekněte ano. - Jsme slušní lidé.

Pokud rozumíte, řekněte ano.

- Ano. - Ano.

Ať už jste slušní lidé, nebo ne, nejsem to já, koho musíte přesvědčovat.

Kam jedeme?

Dobrá.

- Mluvíte anglicky? - Ano.

Dobrá. Tohle je pro vás.

Tak jsme tady.

Sladký domov. Úžasné, no ne?

Je to palác.

Normálně by byl poloviční a bylo by vás tam dvakrát tolik, ale tenhle je jen váš.

Je celý pro vás.

- Čím jsme tak výjimeční? - Museli jste vyhrát v loterii.

Do prdele! Tak jo, platí tu pár pravidel.

Žádné svíčky, žádné kouření, žádná zvířata.

To spravíme. Žádná zvířata, hosté, přátelé, večírky.

Žádné míčové hry, žádné hry a míče.

Kupte si na ty dveře pár šroubků. Za rohem je obchod. Pozdravte sousedy a tak…

Jo, budete v pohodě.

Nebyl čas nahnat sem uklízečky, ale…

otřete si to.

Dole v ulici je doktor. Nakreslím vám mapu.

ČERSTVĚ UPEČENÁ PIZZA

Toho zápachu bych se nebál. Otevřete okno, mělo by se tu vyvětrat.

Hlavní je, že je to vaše. Nový začátek začíná jedním krokem, no ne?

Sebevědomý podpis.

Pracuji v bance!

Pracoval jsem v bance.

Rial…

- Dobrá. - Celý dům je jen pro nás?

Jo.

Úplně celý.

Domov. Je větší než můj dům.

Myslím, že budete v pohodě. Pokud budete vycházet s lidmi a zapadnete.

- Nevrátíme se. - Tak se mi to líbí.

Místním to usnadněte. Patřete k těm slušným.

Všechno tu bude nové.

Je to naše znovuzrození.

Znovuzrození.

Haló?

Podivná země.

Podívej.

To je královna.

Kde je Charles?

- Kde to jsme? - High Street, příteli.

V Londýně?

Proč by ne?

Ty jsi jeden z těch uprchlíků? Něco pro tebe mám.

Do Stoke City se vrací kavalérie. Crouch…

Jdeme, jo!

Je velkej, je červenej, nohy mu čouhají z postele.

Peter Crouch!

Peter Crouch!

Je velkej, je červenej,

nohy mu čouhají z postele.

Peter Crouch! Peter Crouch!

Ty jsi o tom Peterovi Crouchovi zpíval písně?

Dospělí muži.

Je to jen vtipná píseň.

Asi ta nejhorší píseň, jakou jsem kdy slyšela.

Možná půjdu zítra ven.

Skvělé.

- Mami? - Bole?

Bole?

Haló.

Haló? Hej! Haló?

Co to, do prdele, děláš, brácho?

Promluv si s tetou, Same.

- Tvá teta. Bav se s ní, brácho. - To není moje teta.

Můžete mi pomoct?

- Jste v pořádku? - Jo?

Kde je Charch Street?

- Pardon? - Prosím?

Charch Street.

Touch Street?

- Charch… - Touch Street?

Church Street, drahoušku, jo?

No, myslím, že je to na týhle straně, vlevo.

- Co to meleš? - Jak to myslíš?

Odboč doleva a až na konec ulice. Bude to po pravý ruce.

Upadl jsi na hlavu? Ne, je to tamhle vzadu u banky.

- Změnil ses. - Víš, kde je banka?

- Ne, má pravdu. - Má?

Ne, pravda. Jo, moje chyba. Je to tam.

Běž tam zpátky. Jo, je to u banky.

- Určitě? - Ne, fakt, na tuty.

Apafa-co?

Vrať se do zasraný Afriky.

Vrať se do Afriky. Tady jenom anglicky, zlato.

- Moc se mi líbí váš náhrdelník. - Byl Nyagakčin.

To je vaše dcera? Ta má je pěkné kvítko.

Už je registrovaná? Měli bychom se podívat i na ni.

Naprosto v normálu.

- Ty jsou krásné. - Mám je už od malička.

Tyhle jsem si udělala nožem.

Když jsem našla rodinu zmasakrovanou.

Tam, odkud jsem, jsou dva kmeny.

Oba se navzájem zabíjejí.

Uděláte si značku podle toho, ke kterému z nich patříte.

Já jsem si udělala obě. Přežila jsem tím, že nepatřím nikam.

Přišli jsme o ni.

Během plavby přes moře.

Pospěš si!

Myslím, že tam někdo žije.

Pojď.

Pojď.

Promiň. Ztratil jsem pojem o čase.

Šla jsi ven?

Báječné.

Báječné!

Příště ale možná můžeme použít stůl.

- Necítím nic jiného než kov. - Na to si zvykneš.

Bude se nám dařit.

Viděl jsem nabídky práce.

Tady dostaneš šanci.

Můžeme založit rodinu.

Jsem neklidný.

Máma mi vyprávěla jeden příběh.

V naší vesnici žil kdysi vážený, ale chudý muž,

který chtěl mít svůj vlastní dům.

Chtěl ho tak moc, že začal ostatní okrádat.

Jednoho dne…

okradl starce, který žil u řeky.

Nevěděl, že je ten muž apet.

Noční čaroděj.

Takže ten zloděj nemohl vědět, že až si postaví svůj dům…

tak tam s ním bude žít i apet.

Takže zanedlouho

začaly stěny šeptat apetova kouzla.

Ze stínů…

přicházeli mrtví.

Apet nepřestal…

dokud toho muže zcela neovládl.

Apet se zrodil z oceánu.

Následovalo nás to sem.

Promlouvalo to ke mně.

Co to říkalo?

My sem nepatříme.

Když odejdeme…

a splatíme svůj dluh…

dovede nás to k ní zpátky.

Za Nyagakou.

Je mrtvá.

Je mrtvá, má lásko. Moře si ji vzalo.

Ty neposloucháš.

Přežili jsme.

Chybělo-li něco…

Anglicky!

Mluvím matčinou řečí.

Posluchej se!

- Žije! - Nežije!

Už jsme truchlili dost! Dost!

Žádný čaroděj neexistuje!

Sama sebe jsem ujistila, že to byl sen.

Že toho na mě možná bylo moc a představovala jsem si věci, které nejsou.

Ale teď jsem se ti podívala do očí.

Jsi lhář.

Rial?

- Mami. - Nyo?

Viděl jsi to.

Bole.

Co to děláš?