Hypnotic

NETFLIX UVÁDÍ

Jane, běž na obhlídku Ja tě zaskočím na recepci.

Už jdu.

Detektiv Wade Rollins z portlandské policie.

Zanechte jméno a číslo a já vám zavolám.

Detektive, tady zase Andrea Bowenová.

Omlouvám se.

Vím, že je pozdě, ale můžete mi zavolat zpátky?

Moc bych si toho vážila.

Jen se strašně bojím a…

Mám pocit, že mě pořád sleduje.

NEZNÁMÝ VOLAJÍCÍ

Detektive?

Andreo, takhle končí svět.

Ne.

Ne!

Ne!

Pomoc!

Ne!

Pomoc!

Pomozte mi někdo! Ne!

Ahoj, promiň. Koupila jsem víno, ale pak jsem ho vypila,

tak jsem ti přinesla kytku, ale už je mrtvá.

- Pětkrát jsem ti volala. - Co je?

Jenn. Je tu Brian.

Já vím. Promiň. Ale…

Původně jsi neměla přijít, pak ho Scott pozval

a já o tom vůbec nevěděla. Takže…

Prostě všem řeknu, že ti není moc dobře, jo?

Potřebuju sklenku vína.

Ahoj, Jenn!

Ahoj, Scotty.

Hele, moc mě to mrzí.

To teda jo.

- Nemusíš se omlouvat. - Musí.

Ale před týdnem mi řekla, že nepřijdeš.

- Její vina. - Dost.

Nevíš, o co tu jde, tak běž.

- Jo, fakt milý. - Miluju tě.

To je doktor Meade.

Zdravím, doktore.

Zdravím.

Tohle je Jenn. Jakože „ta Jenn“.

Ano. Zjevně jsem „ta Jenn“.

- Collin Meade. Moc mě těší. - Je kouzelný. Změnil mi život.

Povýšili mě asi měsíc po tom, co jsme začali.

A tenhle dům. Měla bys za ním taky zajít.

Co? Každý potřebuje terapii.

- Tak se to říká? - Nevíš, kde jsou kleště na led?

- U kbelíku s ledem, Scotte. - Ne, tam nejsou.

Zlato, to je pořád dokola. Dala jsem je vedle kbelíku.

Není to pořád dokola.

Terapeuti už chodí na večírky klientů?

No dodržuju pravidla tak v 99 % případů.

Možná v 95.

Těšilo mě.

- Na zdraví. - Na váš nový dům.

Můj nový dům!

Briane, jak to jde s Foghornem?

Co je Foghorn?

- Je to hloupý jméno. - Ne, co to je?

Kluci vytvořili nový software pro nějakýho velkýho audio inženýra.

Trochu jsem pomohl s kódováním.

A co vy, Jennifer?

Promiňte. Cože?

Ale ne, jen jsem…

Co děláte?

Já teď… Zrovna si hledám nějakou práci.

Je jenom skromná. Jenny je skvělá softwarová inženýrka.

Působivé.

- Takže jste spolu někdy pracovali? - Briane!

- Je v tom sezam? - Panebože! Briane, moc se omlouvám.

To nic.

To by bylo pěkně na prd, kdybys nám umřel v novým domě.

Víte co? Radši tohle nechám tady na stole.

Jen pro jistotu.

Jsi v pořádku?

Jo, dobrý.

Jennifer.

Ano?

Odcházím, ale chtěl jsem vám dát tohle.

- Kdybyste měla zájem. - Dobře.

Dobrou noc.

Vám taky.

Uber?

Jo.

„Viola tu bude za devět minut.“

Díky za záchranu života.

Není zač.

Dobrou, Jenny.

Dobrou noc.

Jenny?

Jo?

Moc jsem se snažil tě neotravovat, ale…

pořád na tebe myslím a prostě…

Chybíš mi.

Nikdy jsem ti neřekla, že mě otravuješ.

Jo. Já vím.

Tak takhle nemluv.

Když takhle mluvíš, zní to, jako bych byla ta špatná.

Ale já nejsem ta špatná. Já…

Ty taky ne. Neříkám, že jo.

Jenom… Bože! Co chci říct? Ani nevím, co tím chci říct.

Můžu tě hodit domů?

- To asi není dobrý ná… - Je to jen odvoz, Jenny.

NECHTĚL JSEM TĚ VZBUDIT, PAK TI ZAVOLÁM – B

Vyspali jste se spolu?

- Chceš se k němu vrátit? - Ne.

Jsem blbá. Bože, já jsem tak blbá.

Panebože, nejsi. Nejsi blbá. Jsi jenom…

- Jsi nešťastná. - Jo, to jsou všichni.

Ne. Já jsem šťastná. Scott je šťastný.

A nerada ti to říkám, ale po většinu času…

je i Brian šťastný.

Co na to mám říct?

Zajdi za doktorem Meadem.

- Kdo to je? - Ten můj terapeut.

- Bože. - Včera jste se seznámili. Je pěknej.

- Ne. - No tak.

Vyslechni mě, jo? Izoluješ se. Jsi nezaměstnaná.

Nedělej, že ne.

A vyspala ses s ex-snoubencem.

- Tvůj život je teď pěkně na hovno. - To je tak super.

Můžeš to pro mě udělat, prosím?

- Fajn! Jednou. - Super! Už jsem tě objednala na pátek.

Měla jste mě vidět, když jsem začala.

Cože?

Trhám si vlasy.

OCD.

Ať už jste tu z jakéhokoli důvodu, doktor Meade vám pomůže.

Jo.

Čeká na vás.

Aha. Tak jo.

To je útulný.

Jennifer.

Zrovna krmím mrňouse.

Víte, že chov rybiček snižuje stres a krevní tlak?

Ne. To jsem nevěděla.

Říká se to. Kdo ví, jestli je to pravda.

Ale vážně mě uklidňují.

Jsem rád, že jste přišla.

Jsem tady.

Prosím.

Nemám žádnou motivaci cokoli dělat.

Asi bych měla přestat pít, měla bych víc cvičit.

Asi bych měla spát aspoň osm hodin denně.

Jennifer,

špatné návyky vychází z hlubších problémů.

Vždycky existuje prvotní příčina.

Co by to mohlo být?

Já nevím?

To byla otázka?

Ano?

Povězte mi o Brianovi.

Je hodný. Je milý, vtipný, chytrý. Je to Brian. Já nevím.

Tak jo. Dobře.

Seznámili jsme se na výšce.

Bydleli jsme spolu. Pracovali spolu. Prostě všechno.

Potratila jsem.

Byla jsem v šestém měsíci, takže to bylo mrtvé dítě.

Jmenoval se Daniel.

Strávila jsem s ním 33 minut.

Byli jsme s Brianem zasnoubení,

ale pak už to nějak nešlo. Takže…

Máte po tomhle něco?

Ne.

Zkoušela jste někdy hypnoterapii?

Ne. Ne, to jsem nezkoušela.

Proč to odsuzujete?

Jen nerada někomu předávám kontrolu,

takže díky, ale ne.

Jistě. Ale na hypnoterapii je úžasná jedna věc.

A to, že jen vy můžete ovládat své podvědomí.

Takže to máte pod kontrolou vy.

A je to skvělý nástroj pro lidi, kteří utrpěli

trauma.

Při nejhorším vám to aspoň pomůže, abyste si úplně nezničila prsty.

Já nevím.

Měl jsem mentora.

Byl to doktor Xavier Sullivan.

Byl geniální. Říkával, že:

„Prozaické metody jsou pro ty nenápadité.

Ten, kdo hledá trvalé výsledky, se odváží otevřít svou mysl.“

Jennifer?

Co chcete?

Jen chci být zase šťastná.

Tak mi dovolte pomoct.

Chci, abyste se soustředila na to světlo.

Vnímejte váhu svého těla, jak se noří do pohovky,

sval po svalu.

Počínaje prsty u nohou,

přes klenbu chodidel.

Lýtka. Stehna.

Až nahoru,

dokud nedorazíte na vrcholek své hlavy.

Teď chci,

abyste se ocitla

v krásném lese.

Je to hodina?

Bylo to jako tři minuty.