Tarzan

Důvěru vždycky dáš, kde pevnou víru máš.

Dva světy, jedna rodina.

Jdi za hlasem svého srdce, nech rozhodnout osud přece,

kdy přijde tvá poslední hodina.

Panenský je to tu ráj, požehnán láskou jak máj.

Žijí si šťastně a v poklidu vlastně.

Tam opatrně kráčej, prsty nohou v písku smáčej.

Dva světy, jedna rodina.

Jdi za hlasem svého srdce, nech rozhodnout osud přece,

kdy přijde tvá poslední hodina.

Tam pod koruny stromů, přichází láska vždy domů.

Žijí si šťastně a v poklidu vlastně.

K nebesům jen teď pohlédni, břemeno své nad hlavu pozvedni.

Ber od těch sílu lásky, co rádi pohladí tvé vlásky.

Do oblak postav své zdi a vzhůru k nebesům pak jdi.

Čeká tě život nový, plný nástrah, kdopak jen ví?

Nic nevyjádří smutek matky a nevyléčí srdce zmatky.

Když sen se náhle vytratí, tak doufat vždy se vyplatí,

že brzy se zas navrátí.

Dva světy, jedna rodina.

Jdi za hlasem svého srdce, nech rozhodnout osud přece,

kdy přijde tvá poslední hodina.

Od této chvíle a dál, pouto lásky sílí nám.

Dva světy, jedna rodina.

Jdi za hlasem svého srdce, nech rozhodnout osud přece,

kdy přijde tvá poslední hodina.

Mami, podívej!

-Kala! -Kala se vrátila!

-Říkala jsem ti, že se vrátí. -Všude jsme tě hledali.

-Jsi v pořádku, drahá? -Ano. No vážně, opravdu.

Jenom jsem se trošičku zdržela.

Teda, není tohle...

-No, je to takové... -Takové nějaké...

Jo, jo, takové dost divné. Přesně!

-Terkino! -Je to tak!

Co to krucipísek vlastně je?

Miminko.

Nemůžu...

No a kde má maminku?

Já teď budu jeho maminka.

Není zas tak špatný, když si na něj zvykneš.

Kala teď bude jeho maminka.

Kerčaku, zachránila jsem ho před Saborem.

Kalo, nenahradí ti dítě, o které jsme přišli.

Já vím, jenže on mě potřebuje.

Jenže on, on...

Jen se na něj podívej. Není z našeho rodu.

Ne. Musíš ho zanést zpátky.

Zpátky? Ale to umře.

-Pokud ho džungle chce... -Já ho chci!

-Kalo, neohrožuj naši rodinu! -Připadá ti nebezpečný?

Byl sám?

Ano, Sabor zabil celou jeho rodinu.

-Jsi si jistá? -Naprosto. Nikoho už nemá.

Pak si ho tedy můžeš nechat.

Kerčaku, bude ti dobrým synem.

Řekl jsem, že tu může zůstat. To z něj ještě nedělá mého syna.

Zůstaneme tu přes noc.

A jak mu vlastně budeš říkat?

Budu mu říkat Tarzan.

Tarzan? No jak chceš, je to tvoje dítě.

Hupky dupky. Už jsi měla být dávno v pelechu.

Ale mami, ještě pět minut, dvě minuty, minutku...

Jsem u tebe, neplakej!

Pláče už nechej, vše čas spraví,

a ke mně spěchej, hrej si s mou dlaní,

já tě od zlého budu chránit,

jen neplakej, jsem s tebou.

Ač velmi malý, však silný se zdáš,

v mých pažích, můj milý, vždy lásku hledat máš.

Jsme svázáni jedním lanem,

jen neplakej, jsem s tebou.

Ty budeš v srdci mém,

hluboko ukrytém,

od tohoto dne navěky v mém srdci žít!

Ty budeš v srdci mém. Ať říkaj si, co chtěj.

Ty budeš v srdci mém.

Navždy.

Navždy.

Tarzane!

Tarzane?

-Lekla ses, viď, mami? -To tedy jo.

Nemůžeš si hrát na tišší zvíře?

Pak to není legrace.

Mám ti udělat leoparda?

Proč si nevymyslíš nějaké vlastní zvuky?

Kalo.

Jejda!

Tarzane! Díkybohu, jsi v pořádku!

My jsme se o tebe s Kalou moc báli.

Mockrát ti děkuji, Kerčaku, že jsi ho našel.

Ty jsi tak moudrý a starostlivý vůdce.

Uteč!

-Ahojky! To jsi fakt tak tupý? -Cože?

Kolikrát ti to mám opakovat?

Jestli chceš, aby tě měl Kerčak rád, drž se od něj zpátky.

Terk, pohni kostrou! Poslední je hovnivál!

-A první ho musí sníst! -Terk, můžu jít s tebou?

Když budeš stačit, tak jo, ale víš, že stejně nebudeš.

Počkejte na mě, kluci! Počkejte! Jsem hned u vás!

Tumáš! Přestaň se tlouct!

Slyšíš? Přestaň se mlátit! Proč se mlátíš?

Přichází zábavička...

-Děkuji mockrát. -Tak kde to vázne?

Musela jsem si trochu prohrábnout kožíšek, už je to dobrý.

Ahoj, kluci!

Terk, co to jako má být? Nějaký vtip?

Neříkej, že tohle je ten zázrak bez srsti.

No, Terk říkala, že můžu jít s ní, když jí budu stačit.

-Ne, to ne. -Terk, to snad nemyslíš vážně!

Já to zmáknu, kluci. Tak podívej, kámo.

Máme tady takový mrňavoučký problémek.

Ty víš, že bych si chtěla hrát s tebou.

Ale tady kluky musíš holt nějak přesvědčit.

-Tak co mám udělat? -Co máš udělat?

-Když to je takový hloupý. -Tak co teda?

No, musíš nějak získat chlup.

-Chlup? -Jo, jo, chlup.

Sloní chlup.

-Sloní chlup? -Říkala jsem ti, že je to hloupost.

Hele, poslechni mě. Jdi domů.

Zbytečně si děláme problémy.

Já už taky jdu.

Jdi, já tě dohoním, jo?

Nechte to na mně. Říkala jsem vám, že...

Tarzane! Tarzane!

To ho muselo bolet.

Koukejte, tamhle je!

Je naživu!

-Ahoj, kluci! -Ahoj!

Ne, ne. Vrať se!

Je boží!

Když to přežil, měla bys ho přivést častěji.

Tak honem. Ať to máme z první ruky!

Nikdy se nedospím...

-Já se ale dospím. -Mami?

Určitě je ta voda nezávadná?

Zdá se mi taková nějaká divná.

Je v pořádku, miláčku.

A co bakterie?

Tantore, nevidíš, že maminka si teď povídá?

Pozor! Něco tam plave!

-A plave to k tobě! -Maminka už ztrácí trpělivost.

-Ale tentokrát opravdu něco vidím. -No tak, chlapče.

Piraňa! Je to piraňa!

Miláčku, v Africe pirani nežijí!

Co mu to vykládáš? Jistě, že pirani žijí v Africe.

Ne, ne, ona má pravdu. Žijí v Jižní Americe.

-No to určitě! -Je to tak! -Ale jdi ty.

Je to přímo za tebou! Uteč!

Už toho mám vážně dost, tady žádné pirani nejsou!

Můj zadek!

-Já jsem vám to říkal! -Mám něco na zadku!

-Co je to? -Je tam toho víc?

-Tak co to je? -Piraňa.

Piraňa!

Tantore, kde jsi?

Je po něm!

A po nás taky!

My za to nemůžeme!

Děkuji, Kerčaku.

Tarzane, kamaráde! Neumírej!

Neumírej mi!

-To jsi mi neměl dělat! -Jdi od toho dál!

Ty nevíš, že piraňa tě může během vteřiny roztrhat na kusy?

Cože? To přece není žádná piraňa!

On žije! Je naživu!

Je naživu!

Ty pako!

Málem to se mnou švihlo! Jsi spokojený?

Ne, to není možné. Ty máš ten chlup?

To kvůli tomu tolik povyku? Mám jich celý ocas.

-Tarzane? -Terkino?

To snad ne...

-Kdo je to? -Moje máma.

-Tarzane. -Ahoj. -Ahoj, teto Kalo!

Polekali jste mě. Co se stalo?

-No, já... -Je to dlouhá historie.

Co se stalo, bylo dost podivné.

Co se stalo?

Je to moje vina.

Tarzane.

Hráli jsme si a... Mrzí mě to, Kerčaku.

Mohl jsi někoho zabít.

-Byla to nehoda. -Je to ještě dítě.

To ho neomlouvá! Nezastávej se ho pořád.

-Všechno se naučí. -Nikdy nebude jedním z nás.

-Tys mu nikdy nedal šanci. -Šanci?

Kalo, vždyť se na něj podívej. Ten nikdy nebude jako my.

Kerčaku!

Tarzane!

Tarzane, co to děláš?

Proč jsem tak jiný?

Protože jsi celý od bláta, proto.

-Ne! Kerčak řekl, že nepatřím do... -Zavři pusu!

-Kerčak řekl, že nepatřím do rodiny. -Je jedno, co řekl.

-No tak drž! -Tak se na mě podívej!

Dívám se, Tarzane!

A víš, co vidím?

Vidím dvě oči, jako mám já,