He Got Game

NÁPRAVNÉ ZAŘÍZENÍ ATTICA

Shuttlesworthe! Shuttlesworthe!

O co jde?

Chce s tebou mluvit ředitel.

Ředitel?

-Kvůli čemu? -Nevím.

Ani to vědět nechci.

Měl jsem pro tebe dojít.

Děkuji, Booksi.

Můžete počkat venku.

Jakeu, prosím, posaď se.

Prý jsi byl na hřišti.

Ano, pane. Chci zůstat fit,

kvůli kondičce a tak.

Zabavit se.

Jak jistě víš, vybral sis tu nejlepší zábavu.

Dr. James Naismith věděl, co dělá.

Skvělý sport, že?

Basketbal, ano.

-Hrál jsi dřív? -Ano, pane, když jsem byl mladší.

-Snažil jsem se. -Koučuju tým mého syna.

Já vedl sousedské centrum.

Tak pojď, ukaž.

Dobrý! To je dobrý!

Ale vyměnil sis ruce. Měls štěstí.

-Koučoval jsi? -Ne, tam ne. Jenom...

Když jsem viděl nějaký děcko, co potřebuje pomoct,

tak jsem s ním pracoval, dal mu pár tipů.

-Kterou? -Pravou?

-Kterou máš střílet? -Levou.

Ale dneska, pane řediteli...

Dneska děti vůbec neposlouchaj.

Všechno ví, chtějí akorát smečovat a...

Takový věci. Základní techniky jim...

zoufale chybí.

Takový problém neznám.

Jo, protože...

Ty děti jsou chytrý.

Vědí, že když vás neposlechnou, tak skončí tady.

To mě nenapadlo.

Volil jsi Pernella?

Ne, nechodím k volbám.

To nevadí. Důležité je, že guvernér je velký,

obrovský fanatik do basketbalu.

Sám hrál čtyři roky na státní univerzitě.

Dobrý, průměrný hráč.

Je největší fanoušek Big State.

Červená a bílá.

Jo, něco takovýho o něm říkali v televizi.

Máš syna jménem Jesus Shuttlesworth?

Ano, pane.

Považují ho za největší talent středoškolské ligy

ve Spojených státech amerických?

Někdo si to myslí, někdo ne.

- Tak dva, tři, šest lidí. -Ale Jakeu. No tak.

Jsi moc skromný. Máš být pyšný.

Máš být pyšný jako páv.

Vždycky jsem byl hrdej,

i když ještě nebyl talent číslo jedna na celým světě.

Čili úplně skromný nejsi.

Bůh mi v tom pomáhá, pane.

Guvernér mě požádal, zda by tvůj syn, Jesus Shuttlesworth,

nezvážil nastoupit na jeho školu, na Big State.

Jestli ho k tomu přesvědčíš, guvernér mi dal slovo,

že udělá všechno, co je v jeho silách, aby tě odsud pustili dřív.

To guvernér může?

-Přece... -To může.

Zbývá mi 15 let, pane řediteli. To...

Myslí to vážně?

Můžeš guvernéra učinit šťastným.

Má silnou pověst muže,

co nikdy nezapomíná, když mu někdo pomůže.

Zároveň nezapomíná, když mu někdo ukřivdí.

Tady ale nic nezmůžu. Za těmahle...

Za těmahle mřížema, za těma zdma,

totiž, nic takovýho...

nejde vyřešit po telefonu nebo...

Budeme muset začít hned.

NCAA na podání přihlášek dává studentům týden.

-Týden? -Sedm dní.

Všechno už je zařízené.

Bulls jsou marný, zvlášť proti Knicks.

To je furt samý Jordan sem, Jordan tam.

Dozorce!

Dodrž svou část dohody, přemluv syna...

A Pernell dodrží tu svou.

Dozorce!

-Co se tady děje? - Budeš muset vydržet

dočasnou bolest, ale nemůžeme spoléhat na tvé herecké schopnosti.

Na chyby není čas.

-Uhněte. -Doktore, jdeme!

-Pospěšte. -Kam ho vezete?

-Co mu je? -Nevím.

-Otrava z jídla? -Určitě?

Nevím. Teď ho sem přivezli.

Dejte ho do karantény, okamžitě.

Asi mu nesedla vězeňská strava.

Posledně, když se něco takového stalo,

tak lehla půlka věznice.

Bude v karanténě.

-Je nakažlivý. -Bože!

Ještě jedna věc.

Nezkoušej nás podrazit.

Jestli něco zkusíš, dohoda neplatí.

Může zavřít hubu?

Má bolesti.

Tak mu něco dej.

Povezu ho ještě dvě hodiny. Nechci to poslouchat.

Hlídat tě budou dva lidi.

Spivey, černoch. Bude se ti líbit a ty jemu.

Druhý hlídač je Crudup.

Je tichý. Ale jak říkával můj otec, tichá voda břehy mele.

Spivey, je mi strašně blbě.

Na.

Napij se.

Vypij to.

Spivey a Crudup, dva z nejlepších, vybral jsem je sám.

Bude-li to třeba,

mají tito muži povolení střílet.

Jseš nám úplně u prdele a nezajímá nás, že je ti blbě.

Jestli chceš blejt, dej vědět. Zastavíme.

Když to vzadu pobleješ,

tady Crudup tě donutí to po sobě slízat,

do poslední nechutný kapky.

Rozumíš, čéče? Kapiš?

Jo, kapiš .

Můžete zastavit?

Prosím?

Nezapomeň, co říkal kámoš Spivey.

Ne, že pobleješ auto. Ani kapku, ani kousek.

-Moc pospícháš. -Jak je?

-Jsi pod kontrolou. -Jak je?

-Hele, tenhle borec furt zpívá. -Já vím.

-Jdeme si zahrát. -To zní dobře.

Rozsekáme to tady.

-To zní dobře. - A nenech se zmást

-Jenom říkám, že musíme hrát pořádně. -Jenom musíš sám chtít

Chtít skončit...

-No tak. Koukej na Rodmana. -Neumí nic.

Hele, hele! Teď my!

-To je ono. -Borci.

-Nakopem jim prdel. -Si piš.

Jedem, jedem!

Tak dělej, chlapáku.

-Hlídej toho kluka. -Tak co, čéče? Jdeme na to.

-To je vedle. -Brejk.

Jedem, jedem!

Hej!

O tom přesně mluvím.

-Tak pojď. -Jdi sám.

-Dej mi to. -Blokuj to.

Nemáš nic.

-A kurva! -Vem to zpátky.

-Pojď, pojď... -Mám.

Dej to sem! Jsem volnej.

To je náš míč.

Pěkně, Johnny!

Dobře, Jamesi!

Střílej.

-Dobře ty. -Stačí říct.

Dělej, brácho, jedeme.

Dělej, Boogsi!

Mám to.

-Dělej! -Pojď, synu.

Kdo je víc, bejby? Kdo je víc? Kdo?

-Středem, bejby. -Máš to.

Smeč.

Jedem, Boogsi.

Takhle nás porazí.

-Berou nám to. -Dělej něco.

Mám to!

Úplně sám! Utíkej! Tutovka!

Tutovka!

Jo, Lincoln Railsplitters, bejby!

Co...

Tys nečetl noviny nebo co?

JESUS ZACHRAŇUJE!

Railsplitters!

Jesus dovedl Railsplitters do země zaslíbené,

byť ve druhé půli prohrávali.

Tým kouče Cincotty to nevzdal.

Otočili skóre a teď sklízí sladké ovoce.

Číslo jedna.

Basket mi přináší lásku, klid a štěstí.

Jmenuju se Sip Rodgers.

Chodím na Lincolnovu střední.

Hraju nižší křídlo.

Jsme Railsplitters a nikdo na nás nemá.

Basketbal je jak poezie v pohybu.

Přijdeš na hřiště, máš před sebou obránce,

naznačíš doleva, naznačíš doprava,

on si sedne na zadek a ty před ním zaskóruješ.

A pak se na něj podíváš a řekneš: „Co?“

Basketbal je můj sen,

je vším, čím chci být, čeho chci dosáhnout

a co chci v životě dělat.

Na hřišti se cítím dobře. Cítím se jako někdo.

To je pan Shuttlesworth. Jeho klíč?

Bude dělat potíže?

Ne, žádný potíže dělat nebude.