Naomi

Nejoblíbenější zmrzka?

To je lehké. Mátová s čokoládou.

Cože?

Ne. Ta chutná jako zubní pasta.

Jo, to máš pravdu.

Nejoblíbenější místo, kde jsi žila?

Tokio. Stoprocentně.

Skvělí lidé a jídlo. Dostala jsem tam první komiks se Supermanem.

A taky ses tam naučila jezdit na skejtu.

Jak to víš?

Poslouchám tě.

Určitě nejsi stalker?

Tvé nejoblíbenější místo, kde jsi žil?

Těžko říct.

Soul byl boží, ale řekl bych, že nejlepší bylo asi Německo.

Když měla máma volno,

podnikali jsme víkendové výlety po celé Evropě.

Francie, Švýcarsko, Španělsko.

-Do Španělska jsem vždycky chtěla. -Jednou tam zajedeme.

Do Španělska?

Sakra, Nathane. Nech si něco i na druhé rande.

Tak kam půjdeme teď?

Teď ti řeknu, proč jsi tady.

Jsi tady, protože něco víš.

To, co víš, si sám nedokážeš vysvětlit, ale cítíš to.

Cítil jsi to celý život.

Že je se světem něco špatně.

Nevíš, co to je, ale je to tam.

Jako střep v mysli, co tě přivádí k šílenství.

Ten pocit tě přivedl za mnou.

NAOMI 5. díl

V meditaci nejde o ovládání myšlenek.

I když jsou ty myšlenky bolestivé,

nebojuj s nimi.

Proč být ovcí, když můžeš být vlkem?

Celý svůj život si představuju své biologické rodiče.

Celou tu dobu jste to věděli.

Se strachem se lze vypořádat dvěma způsoby.

Můžeš s ním bojovat, nebo se mu postavit.

-Nikam s vámi nejdu. -Obávám se, že nemáš na výběr.

Gratuluju.

Právě jsi dokončila svou první lekci meditace.

-Jak dlouho to trvalo? -Deset minut.

-Připadalo mi to jako deset let. -To je úplně normální.

Být jen se svými myšlenkami může být obtížné.

Chce to cvik.

Box mám asi radši.

Já taky.

Hlavou mi pořád proudily myšlenky,

vzpomínky...

-Nedokázala jsem to zastavit. -O to by ses snažit neměla.

To je podstatou meditace.

Taky se mi zdají sny.

Jaké sny?

Jsem zase na fotbalovém hřišti s lovcem odměn.

Blíží se ke mně, já se snažím utéct, ale nemůžu.

Přibližuje se čím dál víc.

A v tom snu

se ty neobjevíš.

Máš za sebou traumatický zážitek.

Strach je velice silná emoce.

Ještě nikdy jsem se tak nebála.

Zlepší se to.

Slibuju.

Meditace není žádná sranda.

Kdo by řekl, že budeš taková citlivka.

Fakt se těším,

až odsud na víkend zmizím do Shadow Ridge.

Doufala jsem, že ten kurz leadershipu bude spíš glampování

-než kempování. -Já mám kempování ráda.

Stromy, jezero...

A v noci můžeš pozorovat tisíce hvězd.

Zlato, nikdy jsem neviděla někoho tak natěšeného na víkend

s medvědy a bez signálu.

Bude to zábava.

Žádný lovec odměn, žádné schopnosti.

-Můžu být normální puberťačka. -Tak to podle mě nefunguje.

Jak je, Nate?

Nemůžu uvěřit, že jsi políbila Nathana.

Tuhle tvou stránku silné ženské zbožňuju.

Myslela jsem na naše poslední rande, když jsme koukali na Matrix.

-Jako kdybyste se nikdy nerozešli. -Chce, abychom jeli spolu.

Já vám tak fandím.

Slečno McDuffieová, slečno Petersová,

-obě sedíte v džípu šest. -To máme přidělená místa?

Opravdový lídr musí umět vystoupit z komfortní zóny.

Čau, spolujezdkyně.

Zvrat.

Pomůžu ti.

Díky, Anthony.

-Ahoj. -Čau.

Čau.

Myslíš, že tu mají mátovou zmrzlinu s čokoládou?

Jestli ne, chci vrátit peníze.

Vítejte, mládeži z Port Oswego,

v kempu Shadow Ridge.

Byli jste vybráni, abyste navštívili Shadow Ridge,

protože jste lídři zítřka.

Co kdybychom vám to tu ukázali?

Pojďte za mnou.

Naše hlavní chata je táborová základna.

Každé ráno tam začínáme snídaní.

Je mi líto, že vás zklamu,

ale netolerujeme tady smíšené ubytování.

Chlapci na jedné straně, dívky na druhé.

Doprovod uprostřed.

Během tohohle víkendu neuslyšíte jiné zvuky než ty,

které vydávají opravdoví ptáci.

Zlatým hřebem bude naše poslední táborová noc,

kdy všichni vyrazíme do lesa

a postavíme stany, abychom zažili to pravé kempování.

A nebude chybět ani ohniště a opékání pod hvězdami.

Chatky, ve kterých dnes budete spát,

byly před stovkami let postaveny pro dřevorubce,

kteří tu pracovali v lesích.

Včetně jednoho, který tu byl pouze jednu sezónu,

říkáme mu...

-Pálenkovej Jimmy. -Pálenkovej Jimmy.

Žádné spoilery.

Jimmy rád popíjel.

Dokonce si pálil svoji vlastní whiskey.

Ale jedné osudné noci,

noci, která vypadala přesně...

jako tahle,

Jimmy začal pít

a nepřestal,

dokud se úplně nezbláznil.

Někteří lidé si myslí, že ta jeho whiskey nebyla kvalitní.

Jiní tvrdí, že byl tak opilý,

že si myslel, že kácí stromy.

Jistě víme jen to,

že jakmile Jimy vypil všechnu whiskey,

zvedl svou sekeru

a pozabíjel všechny dřevorubce v kempu!

Nečekaně!

Duch Pálenkového Jimmyho z těchto lesů nikdy neodešel.

Jakmile vysvitne měsíc,

můžete ho slyšet, jak se tu potlouká.

Slyšela jsi to?

Takže pokud v noci...

uslyšíte kroky,

můžete udělat jen jedno.

Panebože.

Jedenáct z deseti. Zase by byl k smrti vyděšený.

SEJDEME SE U STARÉHO STROMU

Doktorko McDuffieová,

-rád vás konečně poznávám. -Potěšení na mé straně, pane.

Takže vám můžu poděkovat za ty večeře o samotě.

Neříkejte to Gregovi. Občas jsem si je užila.

Zavolal jsem si vás, protože jste nejlepší v oboru.

Můj tým objevil jeden artefakt.

Mám za to, že ty vyryté znaky jsou neznámý jazyk.

-Takové znaky jsem nikdy neviděla. -Opak by mě překvapil.

Myslíme si, že nepochází z této Země.

Mluvíte o mimozemšťanech?

Už víte, proč teď měl váš manžel tolik práce.

Tohle jsem v našem archivu neviděl, pane.

Ten artefakt jsme totiž objevili před nedávnem.

Nevylekala jsem tě, že ne?

Ne, jen jsem myslel, že by holky měly být v holčičí chatce.

Trochu jsem doufal, že bychom si mohli promluvit.

Trochu vážněji.

Jo, jasně, je všechno v pořádku?

Je to bezva,

pusa, že spolu chodíme ven.

To všechno.

A to je ten problém.

To mi nezní jako problém.

Minule bylo taky všechno skvělé

a ty ses se mnou prostě rozešla a já dodnes nepochopil proč.

Nathane, někdo jde.

Anthony?

Jsi v pořádku? Co se stalo?

Viděl jsem Pálenkovýho Jimmyho.

-Ahoj. -Ahoj, Naomi.

Jak ti je?

Líp.

Myslí si, že to bylo mojí alergií, ale alergie to určitě nebyla.

Co se tam venku stalo?

Vlastně si to vůbec nepamatuju.

Četl jsem si knížku o tom,

jak snadno lze za jasných nocí vidět Venuši.

Tak jsem se vyplížil ven.

Doufal jsem, že z vrcholku budu mít lepší výhled,

a pak jsem něco uslyšel.

Nebo někoho.

A pak jsem uviděl takové...

světlo.

Skály a stromy zářily jasně modrou barvou.

Něco jako bioluminiscence?

Ne, nebyl jsem blízko vody.

Ta barva byla úplně jiná.

Ale nejdivnější na tom bylo to, že ať už to bylo cokoliv,

točila se mi z toho hlava.

Otočil jsem se a v ten okamžik jsem uviděl tebe a...

Nathana.

-Kdo tam asi mohl být? -To hodlám zjistit.

A doufal jsem,

že bys mi mohla pomoct.

Samozřejmě, že ti pomůžu. Jdu do toho.