Wreck-It Ralph

OPRAVÁŘ FELIX VLOŽTE MINCI

Jmenuju se Ralf a jsem záporák.

Měřím dva metry osmdesát a vážím 291 kilo.

SKLÁDKA

Jsem trochu prudší povahy.

TYS MI NĚKAM DAL PAŘEZ!

Nebudu lhát, můj vztek snadno vybublá na povrch.

Co dál?

Jsem kazisvět. Mojí profesí jsou demolice.

ROZMLÁTÍM TO!

Jsem ve svém oboru špička. Možná ten vůbec nejlepší.

Problém je ale v tom, že tahle hra je o spravování.

-SPRAV TO, OPRAVÁŘI FELIXI! -JÁ TO SPRAVÍM!

Takže samozřejmě ten, co se jmenuje Opravář Felix.

Je to sympaťák jaksepatří.

Spravovat umí prvotřídně.

SYMPAŤÁKOV

Ale s kouzelným kladivem po tátovi

by to zvládl každej, ne?

JUHŮ!

Kdyby to byl normální obyčejnej tesař,

tak vám garantuju, že by tu spoušť po mně tak rychle nespravil.

SPRAVENO!

Když Felix odvede dobrou práci, dostane medaili.

Ale dávají medaile taky za kvalitní demolice?

Na to říkám jen "cha"!

A ne, nedávají.

1. LEVEL DOKONČEN

PŘED 30 LETY

Dělám to už třicet let...

a viděl jsem skončit hodně her.

Je to smutný. Myslím na všechny kluky z Asteroidů.

Jsou fuč! Stonožka? Kdo ví, kde je jí konec.

Mít stálej flek v arkádovce je velká klika.

Akorát musím říct...

...že je těžký mít rád svou práci, když jste kvůli ní neoblíbený.

SOUČASNOST

Vzduch je čistý! Herna se zavírá!

To byl den! Zajdeme na jedno k Tapperovi, Kene?

Pokud mě pozveš.

OPRAVÁŘ FELIX, JR. VLOŽTE MINCI

Padla!

Já nevím. Možná bych se necítil tak špatně, kdyby to po práci bylo jinak.

-Ale co nadělám? -Dobrá práce, přátelé!

Felix a Sympaťáci jdou všichni do svých domovů,

které jim právě opravil, a všichni zkrátka...

Jdou domů. Já mám taky domov,

což je shodou okolností skládka.

A když říkám "skládka", nemyslím tím špinavý kutloch.

Tím myslím opravdovou skládku,

kam se vyhazujou odpadky a cihly a stavební suť.

A tomu já říkám domov.

Asi bych neměl moc fňukat.

Mám tu cihly, mám tu špalek.

Vypadá to nepohodlně, ale docela to jde. Mám se dobře.

Ale pokud mám být k sobě upřímný...

Když vidím, jak všichni Felixe plácají po zádech,

dávají mu koláče, děkují mu

a vždycky jsou rádi, když ho vidí,

tak si někdy říkám...

Páni, být klaďas musí být určitě fajn.

ANONYMNÍ ZÁPORÁCI: Jedna hra, a dost!

Hezký proslov, Ralfe.

Jakožto kolegové záporáci jsme si prošli stejnými stavy,

ale dokázali jsme se s tím vyrovnat.

-Vážně? -Tady.

Jmenuju se Zangief a jsem záporák.

-Ahoj, Zangiefe! -Ahoj, Zangiefe.

Já ti rozumím, Ralfe. Když jsem byl na dně,

drtil jsem mezi stehny lidské lebky jako vrabčí vajíčka.

A říkal jsem si: "Proč musíš být tak zlý, Zangiefe?

Proč nemůžeš být hodnější?"

A pak mě cosi osvítilo.

Když bude Zangief hodný,

kdo pak bude drtit mezi stehny lidské lebky jako vrabčí vajíčka?

A řekl jsem si: "Zangiefe, jsi zloduch,

ale to neznamená, že jsi zlý."

Promiň, ale ztratil jsem se v tom.

-Zombie! Zloduch! -Ahoj, Zombie!

Ahoj, Zombie.

Zangief říkat, že nálepky nepřinášet štěstí.

Hodný! Zlý!

Musíš se mít rád.

-Jo! Tady uvnitř! -Ano.

Jasně, rozumím. Bacha, ať s tím nenasviníš.

Mám dotaz, Ralfe.

Už léta tě zveme na naše setkání,

a dneska ses konečně ukázal.

-Proč až teď? -Já nevím.

Měl jsem chuť přijít.

Asi to má co do činění s faktem,

že dneska moje hra slaví třicáté výročí.

Tak všechno nejlepší, Ralfe.

-Díky, Satane. -Jsem Satén.

Jasně. Ale něco mě trápí.

Už nechci být záporák.

Do programu nesmíš zasahovat, Ralfe.

Snad nechceš být jako Turbo?

Cože? Kdepak, ani nápad! Co vás nemá!

Copak chci být jako Turbo, když toužím po příteli nebo medaili?

Nebo po kousku koláče?

Chtít víc od života znamená být jako Turbo?

Ano!

Ralfe, my tě chápeme.

Ale nemůžeme změnit, kým jsme,

a čím dřív to přijmeš, tím lepší bude tvoje hra i život.

Jedna hra, a dost, Ralfe.

A nakonec naše proklamace.

Jsem zlý, a to je dobře.

Nikdy nebudu dobrý, a to není zlé.

Nechci být nikým jiným.

RAUBÍŘ RALF

Tak na viděnou za týden.

Příště nemůžu přinést občerstvení.

Drž se, Ralfe.

Zombie, nezapomeň si tu sekery. Tumáš.

VÝCHODNÍ BRÁNA - TOALETY HLAVNÍ NÁDRAŽÍ

SMĚR HLAVNÍ HERNÍ NÁDRAŽÍ

Namátková kontrola, pane.

Houby s voctem namátková! Mě kontrolujete vždycky.

Jsem člen přepěťové ochranky a dělám jen svou práci. Jméno?

-Jméno? -Lara Croft.

-Jméno? -Raubíř Ralf!

-A odkud jedete? -Z Pac-Mana.

-Vezete si nějaké ovoce? -Ne! Žádný ovoce.

-No dobře. Váš cíl? -Opravář Felix, Jr.

-Nějaké celní prohlášení? -Nenávidím vás.

To slyším často. Pokračujte.

Bacha, záporák!

Pokud opustíte svou hru, buďte ostražití

a hlavně neumírejte.

Protože když umřete mimo svoji hru, tak už neobživnete.

Nikdy. Konec hry.

OPRAVÁŘ FELIX JR

PROSÍME, POMOZTE VYPNULI NÁS

Tady máš, kámo.

Je čerstvá. Přímo od Pac-Mana.

Držte se, chlapi.

Jméno?

JSI JEDNIČKA, FELIXI!

Všechno nejlepší k 30. výročí?

Oni oslavují beze mě.

Ale Pac-Mana pozvali?

Ten puntíkožrout do naší hry vůbec nepatří!

-Bezva mejdan, Felixi. -Díky, příteli.

Felixi, pojď na parket!

Opravář Felix!

To bude určitě Mario. Jde schválně pozdě, jako vždycky.

Já tam dojdu, Felixi.

To je Ralf!

Všechno tu rozmlátí!

-Schovejte sklo! -Vyhoď ho, Felixi.

Dobře, půjdu si s ním promluvit.

Bavte se dál.

Ralfe, co si přeješ?

Ahoj, Felixi. Jdu se na tebe podívat.

Zahlédl jsem tady nějaký velký výbuch.

To byl jen ohňostroj.

Ohňostroj. Aha. Páni.

Někdo tu slaví narozeniny?

No, spíš takové výročí.

30. výročí naší hry, popravdě řečeno.

Cože? Dneska?

-To je, co? -Já nemám na datumy hlavu.

Každopádně gratuluju.

Díky, Ralfe. Já tobě taky.

Jen malé upozornění, Felixi. Za chvilku se bude podávat dort.

-Ahoj, Glene. -Ahoj.

Dort? O tom už jsem slyšel.

Ale nikdy jsem ho nejedl.

Dorty nikdo nevyhazuje, takže nikdy neskončí na skládce.

V životě jsem ho neochutnal.

Vždycky jsem toužil ho ochutnat.

Asi bys nechtěl jít dál a kousek ochutnat, viď?

Čaues, lidi!

Nic mi není. Jsem zdravý jako rybička.

Takže, Ralfa všichni znáte.

Brejvečír.

Nelle, Lucy, Done, Dano...

-Deanna. -Gene!

Proč je tady?

Dá si jen kousek dortu.

Jsem velkou součástí hry, a to doslova.

Proč jsi tady ty, Gene?

Sláva! Dort je tu!

No to mě podrž. Ty ses překonala, Mary.

A podívejte! Všichni jsme na střeše!

Každé patro má svou oblíbenou příchuť.

Pro Norwooda červený samet.

Přiznávám!

Citronový dort pro Lucy, punčák pro Gena...

-a pro Felixe... -Poslyš, Mary.

Jakou příchuť má to bahno, ve kterém tam dole trčím?

Čokoládovou.

Čokoládu nemám moc rád.

Ale to jsem nevěděla.

A ještě jedna maličkost.

Nechci být hnidopich, ale tady ten pruďas...

-Můj dort! -by byl o moc šťastnější,

kdybys ho dala sem nahoru k ostatním.