FROM

Viděli jste...

Co je jí?

-Co se ti stalo? -Jak to myslíš?

Cos usnula a zbělaly ti oči,

jsi jiná.

Cítíš to?

-Radši půjdem. -Cítíš to.

Že jo?

Co tady sakra děláš?

Byl to můj nápad. Musela sem jít.

Když byla máma malá, viděla to tady.

Třeba se v tom podvědomě

snažíš najít nějaký smysl.

Nebyla to normální noční můra, Jime.

Byl to sen, který se mi zdál celé měsíce.

Miranda říkala, že byla vyvolená.

Pokud ti bylo souzeno přijít sem,

tak bys na ten strom přes cestu narazila tak jako tak.

Hodně toho ví.

Jednou Christopherovi o tomhle místě vyprávěl.

Musí to říct i nám.

Můžu do suterénu? Potřebuju, aby mi řekl tajemství.

Pomoz mi, Elgine. Můžu vás zachránit všechny.

Vážně se to děje tady?

Ať je ve mně cokoliv, sílí to.

Ten hlad je čím dál větší.

-Věčně se vztekám. -To nic.

-Fatimo, bude to dobré. -Tak běž!

Pomoc!

Co jsem to udělala?

Pojď.

Posaď se.

Posaď se. Pověz mi, co se stalo.

Byly jsme ve skleníku.

Já tam...

Už jsem to hnijící jídlo jíst nechtěla.

Tillie tam přišla a chtěla mi pomoct.

Zaplavil mě vztek, zuřivost.

Jako by mě něco uvnitř...

Jako bych tam byla, ale taky ne.

Cítila jsem, jak sahám po těch nůžkách...

a nešlo to zastavit.

Nechtěla jsem to udělat. Nešlo to zastavit.

Povím ti, co teď. Přes noc zůstaneš tady.

A pak ráno s Ellisem vymyslíme...

Vymyslíme, co bude dál.

-Dál už nic není. -Hej. Dívej se na mě.

Jsme rodina.

A to, co se tam stalo...

Nějak to zvládneme. Jo?

Fatimo.

Jo?

Tak jo.

Tak jo.

Jestli máš hlad...

-Ne. Odnes to pryč. -Ať je ti cokoliv...

Odnes to pryč!

... nechci, aby se to zhoršilo. Jestli potřebuješ jíst, tak jez.

A co Tillie?

Jenom... Nechala jsem ji tam.

-Nechala jsem ji tam. -Dobře.

-Já ji tam nechala. -Poslouchej mě.

Někdo ji bude muset najít.

Proboha...

Ne, já vím. Dívej se na mě.

Teď musíš být silná, jo?

Buď pro mě... Buď pro Ellise silná. Prosím.

To je ono.

Dobře.

Už se stmívá.

Za žádnou cenu neotvírej.

Nějak to zvládneme.

CESTA VEN III. 8. díl: Prahy

Hele...

Pak se ještě stavím.

Hej, Ethane.

Haló?

Tak jo.

Haló?

Ahoj. Promiň.

-Kdo kurva jste? -Promiň, Henry Kavanaugh.

Asi znáš mého syna, Victora.

-Jasně. Těší mě. -Taky.

Máš to tu docela zajímavé.

-Nějaké pokroky? -Ne. Ani ne.

Snad nevadí, když si trochu naliju.

Posluž si.

Na zdraví.

Potřebujeme pomoc! Pomoc, pomozte mi!

-Zavolejte někdo Donnu! -Co se stalo?

Něco s Tillie!

Sakra.

Už jdu domů. Neviděls Kristi nebo Marielle?

Ne.

Můžeš jim za mě poděkovat za přespání?

Mně nepoděkuješ?

Děkuju, Randalle, žes mě nechal přespat v domě,

kde Marielle a Kristi nechávají přespat tebe.

Nemáš zač.

Co se tam vrátit?

Tam na to místo. Co se tam vrátit a omrknout to?

Co?

Normálně, když mi nějaký místo nahání husí kůži,

znova se tam nehrnu.

Jo, ale cítili jsme to oba. Ne?

Co když nám to nějak pomůže s tím vším tady...

A co když to jen zhorší?

Hele...

Není tady nic, co by nám chtělo pomoct.

Že ne? Nic.

Tak tam nelez.

Jasný?

Tak nezapomeň.

Kdyby se někdo ptal, s Fatimou jste přes noc byli u mě. Jo?

Co prostě říct pravdu a vysvětlit, co se stalo?

-Ellisi... -Že za to nemohla.

Já vím.

Někdo by to možná i přijal.

Ale z tohohle se nevymluvíme.

Vždyť ji zavřou do bedny.

To nedopustím. Poslouchej!

To já nedopustím. Tak se seber.

Běž tam, jdi do pokoje,

sbal pár věcí.

Ale přiměřeně.

Jen aby přečkala pár dní v tý boudě.

-A co uděláš ty? -Já teď...

-Boyde! -... budu hrát o čas. Ahoj!

Něco se stalo.

Viděl někdo něco?

Nikdo nic...

-Zatím nikdo nic. -Víme, kdy se to stalo?

Možná dnes ráno, možná včera večer.

Teď v zimě sem moc lidí nechodí.

Ty bytosti, co vylézají v noci?

Hádám, že zahradnické nůžky nepoužívají.

Ne.

Vyslechla bych všechny v domě.

Boyde?

Jo, dobrý nápad. Začni se ptát.

-Já s Ellisem projdu silnici. -Projdeš silnici?

Pachatel mohl být odsud, nebo taky ne.

Musíme vyloučit možnost, že včera přijel někdo nový,

o kom nevíme.

-Jo? -Jo.

Jo. Hele...

-Vím, už nejsi můj zástupce, ale... -Jo, jasně.

-Začneme s výslechy. -Jo.

Hej, šerife?

Dobrý?

Zjistíme, kdo to byl.

Jsi v pohodě?

Musíme vyslechnout Saru.

-Ta to nebyla. -To nemůžeš vědět.

A nebudu jediná, koho napadne.

Jestli ji nepodezíráš, fajn.

Jen ji vyslechneme a uvidíme.

-Poslyš... -Ne, poslouchej ty.

Schovávat se v noci před příšerama je jedna věc.

Ale tohle?

Tady budou chtít lidi viníka.

A jestli ho nenajdeme, bude to Sara, ať to udělala, nebo ne.

Dobře.

Dořeš to tady a přijď za mnou na stanici.

Vyslechneme ji spolu.

Ahoj, Victore. Chceš si dneska hrát? Můžu ti říct tajemství.

Ne, takhle ne! Říkal jsem ti, že takhle nemluví, Saro!

Dělám, co můžu. Zkouším, co se dá.

Nevím, co chceš, Victore!

Ne! On nemá... Musíš...

Musí mluvit a ty to neděláš správně!

-Dělám, co můžu... -Ne, neděláš to dost dobře!

Ne, nejsi dost dobrá.

-Victore! -Nejsi dost dobrá.

-Už dost! -Nejsi dost dobrá.

Vím, že v tom chceš najít smysl

a tohle místo tě přesvědčilo, že musíš zachránit ty děti.

Nutí tě napravit něco, co nemůžeme nikdy...

Víš, proč je ten telefon tady?

Tuhle totiž zazvonil

a hlas na druhém konci řekl, že je Thomas.

Co?

Něco nás tady dobře zná

a ví, co na nás platí.

Pardon, vím, že bych sem neměla, ale...

Victor je u mě v suterénu a je na tom moc zle.

Prý chce mluvit jen s tebou.

Nepřišla bych, kdyby to nebylo důležité.

Počkej tady. Vezmu si kabát.

Musím tam.

Haló?

Čau.

Jestli hledáš drogy, jsou jinde.

To ne.

Jenom hledám náplast.

Rozříznutý chodidlo.

Ať tě nenachytá Kristi nebo Marielle, jak jim lezeš do věcí.

Slyšels o Tillie?

Jo.

Fakt síla.