FROM

Viděli jste...

Je tam někdo?

Chytil jsem jen praskání, ale fungovalo to.

Když se dostaneme nad koruny stromů

a budeme mít dostatečný výkon, možná dokážeme vyslat signál.

Prošla jsi pasážovým stromem!

Victor říkal, že vedou na nejrůznější místa,

tak třeba putoval někam jinam.

Musíme ho najít!

-Pěkně popořadě. Julie... -Co se děje?

Ve sklepě kopeme velkou jámu.

Zjistíme, odkud se bere elektřina.

Viděl někdo Victora?

Máme reálnou šanci na návrat domů.

Víš co? Klidně si běž.

Já zůstanu tady a celé to vyřeším sám.

Vím, že to máš teď těžké

a ten vysílač pro všechny hodně znamená,

jen mi něco slib, jo?

Když se to sesype, když se sesypeš ty,

přijdeš za mnou, necháš si pomoct.

Ta vysílačka by vážně mohla fungovat.

Jaké to bude pro nás?

Tohle je jediné místo, které spolu známe.

Nemáme zdroj energie.

Potřebujete elektriku?

Jo.

Problém je, že nic nejde zapojit.

Kdo ví, to, co proudí těmi dráty, je...

To mě poser. Už vím, jak na to.

Co je?

-Asi jsem na dně. -Slyším je!

Ne. Mluv se mnou.

Tentokrát jsem slyšela jiný hlas.

Byla to žena. Říkala:

"Řekni panu Ryby a chléb, že jsem se mýlila.

Jsou tady věci, které jsou horší než monstra."

Neměli jsme sem chodit.

Jsme v pořádku.

Neřekla bych.

Pojďme k věži. Pohleď na věž.

Hele, ty já znám.

-Mám ti něco vyprávět? -Nemusíš. Už to zvládnu sám.

To koukám. Už jsi velký, co?

O čem je tvůj příběh?

Snaží se najít cestu domů.

-Haló? -Už jdu, klid!

Haló?

-Co blbneš? -Už to mám!

-Co jako? -Problém s energií. Vyřešil jsem to.

-Co? -Kterou lampu...

-To nic. -... moc nepoužíváte?

-Tahle je ohyzdná. Použijeme tu. -Cože?

-Dobré ráno. Snad vás nebudím. -Co se to děje?

Ne, počkej. Co to děláš? Tohle není...

Jaký je největší problém s napájením signálu?

Nic se nedá zapojit, že jo? Zásuvky jsou na hovno! Pardon.

Tyhle šňůry ani nejsou šňůry, takže by logicky

tahle lampa ani neměla fungovat.

Jenže funguje, že jo?

Takže ať se v zásuvkách nebo šňůrách děje cokoliv,

tady proudí elektřina, která rozsvítí žárovku.

-Zatím to stíháš? -Jo.

Dobře.

Tohle sem někdo přivezl v autě,

takže by podle všeho měl být v naší malebné vesničce

úplně k ničemu. Tu máš.

Když ale vezmeme konce šňůry a připojíme je k objímce,

místu, kam nějakým způsobem proudí normální elektřina,

našroubujeme žárovku zpátky...

a pak...

Madam.

-Ty jo! -Vidíte?

S dostatečným množstvím lamp a drátů...

Můžeme z komuny udělat obří baterii.

Jo! Červený puntík pro inžu!

Určitě bys na to časem přišel taky.

Nemáte něco k snědku? Něco bych sezobl.

Myslíš, že vědí, kde jsou?

-Cože? -Brouci, krávy,

ptáci.

Myslíš, že vědí, co za hrůzy je obklopuje?

Že nejsou, kde mají být? Nebo...

si žížala prostě říká:

"Tady je hlína jako každá jiná"?

Víš, že když žížalu rozpůlíš,

vyrostou z ní dvě nové?

Co tím chceš říct?

Že žížaly jsou nechutný. Tady je určitě jako doma.

Co myslíš, že odtáhlo stan?

Nevím.

Kde asi jsme?

Asi je čas to zjistit.

To mě poser.

CESTA VEN

10. díl: Ach, ta místa před námi

Klíčem k tomu všemu jsou vodiče.

Kromě drátu, co povede od rádia na střechu domu,

potřebujeme dost drátů od lamp uvnitř domu

k samotnému rádiu. Inžo, řekni jim, kde ho najdou.

V podstatě cokoliv se šňůrou,

co sem lidé přivezli autem.

Spotřebiče, elektronika,

i kabelové svazky v samotných autech.

Třeba ta sanitka před klinikou.

Asi bude zlatý důl.

Tady ve skladišti je toho spousta,

tak s dětmi začneme tady.

Kdokoliv se k nám můžete přidat.

Vy ostatní projděte, co půjde.

Pokud stáhneme a spojíme dostatek drátů,

můžeme začít vysílat ještě před setměním.

Slyšeli jste ho. Řekněte to všem a hurá do práce.

-Tak honem, lidi. -Jo.

Dobrá práce.

Pardon. Musím jet.

Hej! Jmenuje se Jim!

-Co? -Táta se jmenuje Jim.

Jo. To já náhodou vím.

-Seš hroznej kretén. -Promiň, měl bych...

-Co ode mě chceš? -Julie?

-To nic, hned přijdu. -Jasně. Je to jako...

Taťka a dceruška.

Moc hezká chvilka.

Zastáváš se táty. To chválím.

-Přestaň s tím inžou. -Fajn.

Ale tobě budu odteď říkat jiskřička.

Líbíš se mi. Fajn pokec. Tak zatím.

-Utekl ti Jadeův velký proslov. -Jo, je to tak asi lepší.

Myslela jsem, že budeš u domu.

Ne, pomůžu Kristi vytahovat dráty ze sanitky.

Samá různá místa,

různé silnice,

ale všichni se ocitli tady.

Vážně myslíš, že vyslání rádiového signálu něco změní?

Doufám.

Rádiové vlny se dostanou, kam my ne, tak kdo ví, ne?

Jo.

Tak asi hurá do akce.

Děkuju.

Co říkal Troy na odevzdání majetku?

Nadšený nebyl, ale probrali jsme to.

Co je to za lampu?

Měl jsem ji v kufru, když jsme sem přijeli.

-Na vysoké jsem ji měl na stole. -Hezká.

Tady nefunguje a nejde ani zapojit,

ale bylo fajn mít tady něco z domova.

Glóbus je otevírací.

Spolubydlící na vysoké měl nenechavé prsty,

tak to byla taková moje tajná skrýš.

-Vážně? -Jo.

-Co tam schováváš teď? -Dobrá otázka.

Na škole jsem občas sedával u stolu,

civěl na všechny ty různé země,

představoval jsem si, kam jednou budu cestovat.

Když jsem se ocitl tady, začal jsem si je i sepisovat.

Kam pojedu,

co uvidím...

pokud se někdy vrátíme domů.

Ukaž.

Dej to sem.

Ty jo. Na tyhle si vzpomínám.

Nekonečná účtenka z drogerie.

-Pořádný seznam. -Měl jsem spoustu času.

Kostarika, Havaj, Island, pěkně.

-Bylas tam někdy? -Sotva jsem projela Michigan.

Ale vždycky jsem chtěla.

Když to s tím rádiem vyjde, třeba...

třeba tam můžeme...

spolu.

Nemusíme hned na Island. Na tom seznamu

-je možností spousta. -Jo.

Hele, Kenny...

Mám tě ráda.

Moc.

Ale...

Jsem zasnoubená.

-To přece víš. -Jasně. Jo.

Jo, chápu to. Neměl jsem... Promiň. Já teď...

Odnesu tu první bednu drátů do domu,

protože už určitě chtějí začít.

-Uvidíme se tam. -Promiň.

Tak jo.

Tak jo.

Trochu chaos, ale snad tady najdeš něco,

co potřebuješ.

-Děkuju. -Jo.

-Dej vědět, kdyby něco. -Dobře.

Proč nejsi s ostatními v domě?

Myslíš proč nepracuju na kouzelným vysílači,

co všechny dostane domů?

Jo. Myslíš, že to nevyjde?

Řekněme, že jsem už viděl spoustu lidí a jejich nápadů,

jak se odsud dostat.

Víš, co měli všichni společného?

Nakonec skončí v baru.

-Dobrý lov. -Jo.

Říkala, že má něco ve sklepě...

Dobře.

-Ahoj. -Ahoj.