Prvních 200 řádků.
NETFLIX UVÁDÍ
Je hlášeno 157 mrtvých a mnoho zraněných.
Okolnosti jsou stále nejasné.
K odpovědnosti se nikdo nehlásí a strany se obviňují navzájem.
Množství nepokojů a násilí roste. Možná občanská válka…
O čem to mluví, mami?
Nevím, bylo to…
Ale…
Vanja, není to ta písnička, kterou babička vybrala, když jsme byly…
- Kde jsme to byly? - Na karaoke.
Jo, kde to bylo? V Malmö?
- Ne, v Kodani. - No jo, v Kodani.
Byla trochu opilá, pamatuješ? Myslela si, že zpívá skvěle.
Myslí si, že umí zpívat.
Já vím, že nejsem dobrá, ale…
- Co se děje, mami? - Zůstaň v autě, podívám se.
Co se děje, mami?
- Mami? - Já nevím, zlato.
Musíme odsud pryč!
- Zůstaň v autě. - Pusť mě!
- Vanjo! Lehni si! - Ne, nech mě! Musím pryč!
Lehni si na zem! Poslechni mě!
Musíme být potichu, dobře?
Buď zticha a nehýbej se, jo? Podívej se na mě.
Rozumíš mi? Nesmíš ani pípnout.
Buď potichu.
- Mami! - Ne! Vanjo!
ČERNÝ KRAB
Zpátky!
Caroline Edhová?
Caroline Edhová?
Pojď. Tady vystupuješ.
- To není moje zastávka, jedu na jih. - Nový rozkazy.
Rychle!
Pojď.
Zítra tě v kuchyni vyzvedne auto.
Zavřete to.
Pošlete ten vlak dál.
Napadlo mě, že máš hlad.
Není to otrávený.
Jedeš na základnu?
Mám tam manžela.
Prý tam vládne chaos. Nacházejí tam zastřelený vojáky.
Potřebuju vědět, že žije.
Nevrátí se, nečekej na něj.
Vydej se na jih.
Jakmile to půjde, dobře?
Caroline Edhová?
- Poptáš se mi po něm? - Běž.
Nech ji jít.
Zmiz.
Koukej zmizet.
- O co šlo? - O nic.
- Poručíku. - O nic, poručíku.
Papíry.
Jsi malá.
Jak to zvládneš?
Jak zvládnu co?
Uvidíme.
Nastup si.
Takže ty jsi odsud?
Ano, poručíku.
Narodila ses tady?
Ano, poručíku.
Kdy jsi tu byla naposledy?
Hodně dávno, poručíku.
Máš tu ještě rodinu?
Nevím, poručíku.
Vítej doma.
DEZERTÉŘI
Kam jedeme?
Na základnu.
Tudy se tam nejede.
Něco si vyzvednu.
Zůstaň tady.
Nevystupuj z auta.
Nemáte něco?
Moje dítě hladoví.
Prosím vás.
- Ani se nehni! Stůj! - Klíčky! Klíčky od auta!
Dej nám ty klíčky!
Za ní!
Zpátky!
Vylez z toho auta!
Ruce tak, ať je vidíme!
Stůj.
Na kolena.
Mám rozkazy.
Zavolal si mě Raad.
Kde máš eskortu?
Nevím.
Nastup do auta.
Počkej tady.
Je tu Edhová. Přijela sama.
Může počkat s ostatními.
Posaď se uvnitř.
Tebe sem poslali ze severu?
Jo.
Ahoj.
Ahoj.
Co ti řekli?
O čem?
O tom, proč jsi tady.
O tý misi.
Nic. Teprve ráno jsem zjistila, že pojedu sem.
Co řekli vám?
Prý jsou to rozkazy přímo od vlády.
Od vlády?
Žádná vláda neexistuje, Granviku.
Ta padla už dávno.
Svobodník Karimi, F28.
- Dobře, pohov. Vítej. - Díky.
F28? Měl jsi štěstí.
Co?
- Říkám, že s F28 jsi měl štěstí. - Jak to myslíš?
Včera to tam vybombardovali. Zmizel jsi včas.
Vybombardovali?
Cože?
Kde jsi to slyšel?
Tak mluv.
- Koluje spousta fám a propagandy. - Povídej.
Prý umřelo tři a půl tisíce lidí.
- Vůbec nikdo nepřežil. - Plukovník Raad je připravený.
Pojďte.
Zbraně nechte támhle.
Haló!
Vybavení si nechte v regálu.
Pozor!
- Jeden chybí. - Nedorazil.
- Nedorazil? - Ne.
„Čas zbraní, čas vlků,
čas bez lítosti.
Bratr vraždí bratra, rodiče vraždí své děti.
Slunce je pryč a krutá zima střídá krutou zimu.“
Znáte to?
Posaďte se.
Kapitáne?
- Můžete začít. - Ano.
Řekněte jim pravdu, ne propagandu.
Navzdory tomu, co jste možná slyšeli, je situace vážná.
Nepřítel zničil většinu našich jednotek.
Přišli ze severu a vybombardovali základny I17, F28 a K22.
Přišli jsme o stovky kilometrů území.
Nepřítel sem dorazí za pár dní.
Je jen otázka času, než naše základna padne.
A až se to stane,
úplně nás odříznou.
Přijdeme o celé pobřeží.
Stručně řečeno,
prohráváme válku.
Ale teď máme poslední šanci.
Tohle by mohlo všechno změnit.
A dokonce ukončit válku.
Poprvé za 37 let
je celé souostroví pod ledem.
Od pevniny
až po otevřené moře.
Ale pro vozidla je led moc tenký
a na proplutí zase moc silný. Na druhou stranu…
Unesl by vojáky na bruslích.
A proto jste tady.
Takže,
vítá vás operace Černý krab.
Máte za úkol přes led dostat dva kanystry.
Z Tessenöy
až sem.
Do výzkumný základny na Ödu.
Bokem obejdete nepřátelskou linii.
Jako krab v temnotě.
Když uspějete, vyhrajeme válku.
A vy můžete odejít z armády,
nebo dělat, co budete chtít. Okamžitě.
Když selžete, všechno je ztraceno.
Nejen pro vás, ale i pro nás.
Nějaké otázky?
Edhová?
Sto námořních mil
na bruslích přes moře ledu?
V temnotě a mezi nepřáteli?
To je sebevražedná mise, plukovníku.
Není to žádost, Edhová, je to rozkaz.
Můžete jít.
Vy ne, Edhová.
Máte pravdu.
Všichni nepřežijete. Ale na tom nesejde.
Stačí, aby přežil jeden z vás.
Ona může všechno změnit a vyhrát nám válku.
Ostatní jsou…
to nejlepší, co jsme sehnali.
Umí bruslit, ale ne jako vy. Vy znáte souostroví, led…
Promiňte, plukovníku,
ale podle mě to nestačí.
Chápu.
Samozřejmě je teď větší, než když jste ji viděla naposledy.
Našli jsme ji v uprchlickém táboře u hranic.
A kde?
Teď je v Ödö.
Setkáte se, jakmile tam dorazíte.
Ano, plukovníku.
Dobře.
No comments yet. Be the first to leave one.