FROM

Viděli jste...

Cos usnula a zbělaly ti oči,

jsi jiná.

Vím jen, že takhle jsem se v životě ještě nebála.

Vážně si potřebuješ odpočinout.

Boyd říkal, že už spát můžeme.

O to nejde.

Mám pocit, že mě něco sleduje.

Pomoz mi.

Vy... Jste Victorův otec.

Miranda mu říkávala lahvový strom.

Originál je v parku v jiném městě.

Musíte mě tam hned vzít.

Kde to jsem?

Přes silnici leží strom.

Objeď to. Jeď jinudy.

Teď mě poslouchejte. Po setmění tady není bezpečné zastavovat.

Jsou tady bytosti, co nám ublíží.

-Jime! -Tabitho.

Pomoz nám!

V autobuse je nářadí. Jdu tam.

-Nemůžu najít klíčky! -Hledáš tyhle?

Ale necháme si Randalla.

Do prdele.

-Co to bylo? -Trefili Nicky!

Má vnitřní krvácení. Nicky, drž se!

Vypadáš mnohem líp.

Začalas trochu jíst?

Jo,

konečně jsem našla něco, co žaludek snese.

Donno?

Proč se to děje?

Proč toho nenechaj?

Uhněte, lidi! Ať projdou!

-Potřebujeme čistý ručníky! -Odsuňte to pryč.

Tak jo. Dáme to pryč!

Položíme ho.

-Rychle! -Prosím!

Co se stalo?

Ježíši.

Co potřebuješ?

-Jen klid. -Ukaž.

Musím mu něčím umýt a sešít tvář.

A další ručníky!

Proč to udělali?

Boyde?

Jen klid, přestaň. To nic.

Uklidni se!

Ať si neublížíš. Jen klid.

Můžeš za to ty. Nechals mě tam, ty hajzle.

Nechals mě tam!

Můžeš za to ty!

Nechals mě tam!

CESTA VEN III. 5. díl: Světlo dne

Co se stalo?

Kde se tady vzala?

-Opatrně. -Byla to dlouhá noc. Pojďte.

-Jsou všichni v pořádku? -Jo.

Kristi! Proboha!

-Nic to není. -Ježíši.

Mohlo to být mnohem horší.

-Tak pojď dovnitř. -Jo.

-Držím ji. -Dobře.

Kde máte jídlo?

Dale a ostatní ho nesou do skladu.

Co se tady sakra stalo?

Boyde?

Tabitha se vrátila.

Co?

Přijela sem v té sanitce.

Cože?

Ty divný stromy v lese...

Jedním prošla a prej ji vzal k majáku.

Odpoledne máme v bistru schůzi.

-Hej! -To nic.

Nech ho být. Tak pojď.

To asi není zrovna tvůj styl.

Řekli mi, ať si vyberu.

Jasně. Klidně si posluž.

Díky.

Poslala jsem pár lidí najít Victora.

Město není velké.

Kdybych věděl, že ho uvidím...

Vzal bych si lepší košili.

Víš co? Nahoře máme lepší šatník.

Dáme tě do pucu.

To budu moc rád.

Tak jo. Jdeme na to.

Tak pojď.

Nahoru.

Neříkals, že Jasper je někde v chodbách?

To je. Potřebujeme výstroj.

Bez výstroje se do chodeb vydat nemůžeme.

-Co za výstroj? -Něco, abychom nezabloudili.

Co se stalo?

Noc byla... moc zlá.

Počkám venku.

-Victore. -Kdo umřel?

Nicky.

A Randalla dost zřídili.

Je na klinice.

-Vezmu si něco z pokoje. -Victore.

Pojď se mnou.

Pojď.

V noci se stalo ještě něco.

Co?

-Tabitha se vrátila. -Vážně?

A někoho přivedla.

Victore, je tady tvůj táta.

-To není možné. -Je nahoře.

-Ne. -Hele,

chápu, že je to asi šok.

-Ne! -Victore.

Ne.

-Victore! -Ne!

To byl fofr. Máš... Hej, Victore! Kam to jdeš?

Victore, povíš mi, co se tam stalo?

Já myslela, že půjdeme najít Jaspera.

Hej, stůj!

Tohle není fér.

Přišels za mnou, chtěls postavit tu pevnost, a teď...

Donna říkala, že je tady můj táta.

Cože? Jak to?

To je jedno. Měla bys jít domů.

Jaspera najdeme jindy.

Tak jaké to bylo?

Bylo to...

Strašidelné.

Probrala jsem se v nemocnici a nevěděla, jestli je to skutečné,

nebo pořád sen.

Vážně jsi mluvila s babičkou?

Ano.

Pořád to nechápu.

Jak ses dostala z majáku v lese do nemocnice v Maine?

Zlato, to netuším.

Kéž bych to věděla.

Hlavní je, že se vrátila, a všichni jsme spolu.

Hej!

Musím s tebou mluvit.

-Hej. Nech ji bejt! -Ne.

Jime, to nic.

Prosím.

Boyd říkal...

Boyd říkal, žes prošla stromem?

Jsou to pasážové stromy.

V lese jich je spousta, ale na tomhle jsou lahve.

Ten maják.

Byl to ten samý, co hledala Miranda?

Nejspíš.

Dokážeš se tam vrátit i bez stromu?

To netuším.

-Fajn, tak musíme k tomu stromu. -Hele, brzdi.

Sotva se vrátila. A ty chceš co?

Neříkám jím zase projít, ale musím ho vidět.

Já tam byl.

Šel jsem tam hned, když se nevrátila.

Nic k vidění tam není.

Myslíš až na ten kouzelnej strom?

Co ty lahve? Byly něčím zvláštní?

Pár jsem jich sundal.

Byly v nich kousky papíru s napsanými čísly.

A to ti nepřijde důležitý?

Tohle místo umí člověku slušně zamotat hlavu.

Ne, tohle je jiný.

Musí to tak bejt.

Chápu, že je to tady jeden obří vejmrd...

To neopakujte.

Ale ona byla doma.

To nebyl trik ani sen.

Je to skutečný!

A celý město vám bude bušit na dveře a chtít odpovědi,

ať je máte, nebo ne. Vezmi mě k tomu stromu.

Třeba nějaký najdeme.

Řekla jsem Boydovi, že přijdu na tu schůzi.

Na tu se vyser! Promiň.

Hele, schůze nic nevyřeší.

Ale jít k tomu stromu...

to je aspoň něco.

Nějaké jídlo jsme museli nechat v té osadě.

Asi budeme muset poslat další tým, než zase nasněží.

Jo, to vyřešíme.

Boyde, něco tam je. Něco jiného.

Slyšeli jsme to pokaždé,

jak to v noci ty boudy obchází.

Tak jo.

Dokud akorát chodí kolem...

máme teď větší starosti.

To, co udělali Randallovi...

Proč ho nechali naživu? Proč ho prostě nezabili?

Asi chtějí, ať ho máme na očích.

Když svítí slunce,

máme mít na paměti, co přináší noc.

Lidem tady pomáhá nezbláznit se

všechno to předstírání přes den.

Že jsme v bezpečí.

S Randallem mezi náma

už nám předstírání nepomůže.

Vyndala jsem kulku, stabilizovala ji.

Jednu chvíli byla v pořádku, a pak najednou ne.

Ježíši.